Článek
Na českém facebooku se 30. srpna objevil příspěvek s videem skupiny lidí, které smete obrovská vlna. Podle příspěvku mělo jít o turisty v Nepálu, kteří místo útěku do poslední chvíle natáčeli blížící se katastrofu.
Video je skutečné, s aktuálními událostmi v Nepálu ale nesouvisí. Pochází z Číny, konkrétně z řeky Čchien-tchang, a natočeno bylo už v roce 2024. Lidé na záběrech sledují mohutnou přílivovou vlnu, která je následně zasáhne. Pozorování tohoto přírodního jevu je přitom v oblasti turistickou atrakcí.
Nejde tedy o záběry vytvořené umělou inteligencí ani o zinscenovanou událost. Video pouze zachycuje jinou událost, v jiné zemi a o dva roky dříve, než tvrdí příspěvky na sociálních sítích.
Fotky vytvořené umělou inteligencí
Na sociálních sítích se objevily také údajné fotografie nepálského města Timure před katastrofou a po ní. Dvojice obrázků může na první pohled působit přesvědčivě, objevuje se na nich stejná řeka, okolní hory i mosty.
Podle ověření agentury AFP však nejde o skutečné fotografie, ale o obrázky vytvořené pomocí umělé inteligence. Při podrobnějším porovnání lze najít nesrovnalosti. Například mosty se na snímku „před“ a „po“ nacházejí na odlišných místech.
Problematická je i samotná podoba města. Skutečné Timure nevypadá jako barevná horská vesnice zachycená na údajných snímcích. To ovšem neznamená, že se městu katastrofa vyhnula. Timure přívalová vlna skutečně zasáhla. Obrázky, které mají ukazovat jeho podobu před povodní a po ní, ale pravé nejsou.
V Nepálu našli po 10 dnech od povodně přeživší ženu, rodina už za ni přitom zahájila smuteční rituál

Falešný letecký útok
Vedle falešně zasazených videí a obrázků vytvořených umělou inteligencí se začaly šířit také konspirační teorie o příčině katastrofy.
Jedno z videí zpochybňuje vysvětlení události v souvislosti s klimatickými změnami. Na záběrech se nejprve objeví stíhačka F-16, která údajně zasáhne přehradu. Následuje mohutný výbuch a ničivá vlna.
Ani toto video ale nepředstavuje důkaz skutečného útoku. Záběry stíhačky útočící na přehradu se na internetu objevily už 10. května 2026, zatímco katastrofa v Nepálu nastala až 26. srpna. Původní verze videa navíc vykazuje známky materiálu vytvořeného umělou inteligencí.

Falešné video se stíhačkou F-16
Čína a vodní elektrárna
Na sociálních sítích se objevilo také tvrzení, podle kterého má za záplavy nést odpovědnost Čína a její výstavba vodní elektrárny. Dostupná zjištění ale ukazují na jinou příčinu.
Všechno nasvědčuje tomu, že v oblasti Langtang Lirung došlo k rozsáhlému kolapsu horniny a ledu. Obrovské množství materiálu se zřítilo do řeky a vytvořilo dočasnou přírodní přehradu. Po jejím protržení se uvolněná masa proměnila v ničivý proud vody, bahna a kamení.
Změny v krajině zachytily satelity, průběh katastrofy zaznamenaly kamery a událost popisují také svědci přímo z místa. Výzkumníci nyní na základě dostupných dat rekonstruují přesný průběh události.
Případ zároveň ukazuje, jak složité může být orientovat se během přírodních katastrof v obsahu na sociálních sítích. Vedle autentických záběrů se mohou během několika hodin objevit stará videa vydávaná za aktuální, fotografie vytvořené umělou inteligencí i smyšlená vysvětlení příčin katastrofy.
Moderátorka Anežka Hněvkovská věnuje pozornost tématům, která se objevují v řetězových e-mailech a temných zákoutích internetu. Do dubna 2025 moderoval pořad Tony Havlík.
Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty jsou naservírované ve stručné a srozumitelné formě. V audiopodobě vychází také v podcastových aplikacích.
Databázi fact-checků, které se opírají o fakta z důvěryhodných nezávislých zdrojů, provozuje i společnost Seznam. Nejčastější dezinformace spolu s jejich vysvětlením najdete zde.
Poslechněte si také naše další podcasty:
Dobojováno | V českém znění | PMS | Zloději životů | Neklepat! | Zbytečná válka | PoliTalk | Slepá mapa | Historie | Očima Saši Mitrofanova | Hlas na poušti | Pod svícnem | Express


