Hlavní obsah

Satirická konspirační teorie popírá existenci evropského státu. Nikdo prý nemůže být tak dokonalý

Autorům divokých a bizarních konspiračních teorií se nedá upřít kreativita. V Řetězáku se občas na nějakou z nich podíváme. SATIRICKÁ konspirační teorie hlásá, že Finsko ve skutečnosti neexistuje. Teorie, která paroduje ty skutečné konspirace, vznikla před 11 lety na Redditu a dodnes je krásnou ukázkou, jak jde zpochybnit prakticky cokoliv.

Řetězák: Země tisíců jezerVideo: Novinky

Článek

Na „neexistujícím Finsku“ se naplno ukazuje, že většina konspiračních teorií funguje na podobném principu. Její autor, uživatel Redditu známý jako Raregan, později přiznal, že si všechno vymyslel.

Podle teorie Finsko jako místo vůbec neexistuje a je jakýmsi konstruktem. Tam, kde na mapách vidíme suverénní stát, je prý jen oceán plný ryb. Pokud žijete ve Finsku nebo tam vyrazíte na výlet, jste prý jen v západní části Švédska. Chudáci Finové navíc upřímně věří, že jsou z Finska, i když ve skutečnosti obývají části Švédska, Estonska nebo Ruska.

Konspirační teorie nejsou jen snahou vysvětlit nějaké události pomocí krkolomných výkladů. Jde také často o to nějakou skupinu - údajné spiklence - veřejně obvinit, vyvolat vůči nim nedůvěru, či dokonce hněv.
Tomáš Koblížek, Oddělení analytické filosofie Akademie věd ČR

Finsko prý vzniklo během studené války, ve stejné době, kdy se začalo mluvit o ochraně životního prostředí. Právě tehdy se spojili dva dost nepravděpodobní partneři: Rusko a Japonsko.

I když jejich vztahy byly vždy napjaté, už v roce 1925 údajně uzavřely tajné dohody o rybolovu. Rusko tehdy bez vysvětlení přenechalo Japonsku část svých rybářských práv. Tyhle tajné dohody měly pokračovat až do rozpadu Sovětského svazu.

Pak už stačí do teorie přidávat více či méně bizarní střípky, které se na první pohled propojují. Tak třeba dohoda mezi Sověty a Japonskem o neútočení z 13. dubna 1941 měla obsahovat právě rozdělení Finska, kde Japonsko nerušeně rybaří. Rusko si mne ručičky a dostává podíl.

Navíc název Finska (rybářské oblasti) pochází prý z anglického „fins“, tedy ploutve. Ryby nachytané v oblasti Finska pak podle teorie putují transsibiřskou magistrálou do Japonska a jako krytí používají značku Nokia.

Těch dalších bizarních střípků je velké množství, v dnešním odlehčeném Řetězáku jich zmiňujeme hned několik. Pointou je však ukázat, že mechanismus vzniku a šíření konspirací je jednoduchý.

Foto: Novinky

Napište nám…

Zpochybnit fakta - satelitní snímky se vždy dají označit za zmanipulované a lidi, co viděli Finsko z letadla za podplacené. Společnosti jako Google a NASA jsou samozřejmě „součástí spiknutí“. A přidat nějaké pochybnosti - v tomto případě „žádná země nemůže být tak dokonalá“. Finsko se totiž pravidelně umisťuje na prvním místě v žebříčku kvality života.

Sám tvůrce přiznal, že nyní jde už spíš o komunitu lidí se stejným smyslem pro humor, nebezpečnost těchto parodických teorií však spočívá v tom, že někdo je ochoten alespoň naoko uvěřit prakticky čemukoliv, co se jen vzdáleně podobá protisystémovému názoru.

O tom, jak populární je věřit konspiracím, svědčí průzkum YouGov z roku 2020. Vyplývá z něj, že například každý pátý dospělý Američan věří, že do teroristických útoků z 11. září 2001 byla zapojena americká vláda. Mimochodem tomu podle stejného průzkumu věří nadpoloviční většina Turků nebo pětadvacet procent Maďarů. Tomu, že bylo lidstvo v utajeném kontaktu s mimozemskou civilizací, zase věří třetina Řeků a každý pátý Brit.

A proč jsou lidé ke konspiračním teoriím náchylní? Nabízí totiž jednoduché odpovědi na složité otázky. Navíc dávají lidem pocit, že „vidí za oponu“ a znají utajovanou pravdu. Navíc je velmi snadné najít jakéhokoli viníka  – vládu, elity nebo mimozemšťany.

Moderátorka Anežka Hněvkovská věnuje pozornost tématům, která se objevují v řetězových e-mailech a temných zákoutích internetu. Do dubna 2025 moderoval pořad Tony Havlík.

Nový díl vychází vždy před víkendem, kdy nejčastěji dochází k výměnám názorů v rámci celých rodin a generací. Argumenty jsou naservírované ve stručné a srozumitelné formě. V audiopodobě vychází také v podcastových aplikacích.

Databázi fact-checků, které se opírají o fakta z důvěryhodných nezávislých zdrojů, provozuje i společnost Seznam. Nejčastější dezinformace spolu s jejich vysvětlením najdete zde.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám