Neexistující armáda voličů. Strašení korespondenční volbou hrubě nevyšlo

Připomeňme si fakta. Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí zařadila vláda Petra Fialy do svého programového prohlášení. Inspirací byl návrh ministerstva vnitra z doby druhé vlády Andreje Babiše, v němž se hlasování poštou plánovalo pro volby do Evropského parlamentu. Zavedení korespondenční volby slibovalo programové prohlášení Babišovy vlády. Tento návrh však nebyl nikdy zařazen na program jednání vlády a když na schvalování přišlo v loňském roce, ANO vystupovalo ostře proti. Politici strávili projednáváním návrhu 96 hodin čistého času.

Korespondenční volba v praxi znamená zjednodušení hlasování v zahraničí. Doposud měli Češi žijící v zahraničí možnost volit v parlamentních a prezidentských volbách pouze na zastupitelských úřadech v dané zemi, na který museli s voličským průkazem cestovat. Ve větších zemích to byly stovky, někdy i tisíce kilometrů. V cizině žije podle odhadů ministerstva zahraničních věcí asi 400 až 600 tisíc Čechů.

I když bylo téma korespondenční volby velkým politickým tématem, ukázalo se, že voliče zas tolik nezajímá. Do seznamu voličů se do začátku srpna zapsalo jen necelých 18 tisíc lidí. Lhůta pro zapsání navíc vyprší už 24. srpna. A kdo nebude v seznamu, nevolí.

Že se čekal větší zájem, připustil i Martin Smolek, ředitel právní a konzulární sekce ministerstva zahraničních věcí, které počítalo se zhruba 50 tisíci voličů. Vláda dříve odhadovala, že by se do korespondenční volby mohlo zapojit dokonce až 80 tisíc voličů. Ještě divočejší odhad měl na konci roku 2023 ministr vnitra Rakušan, který v rozhovoru pro iRozhlas tipoval, že by se do voleb mohla zapojit až polovina Čechů žijících v cizině, tedy 200 až 300 tisíc.

I když může řada lidí nechávat zápis do seznamu voličů na poslední chvíli, je takřka jasné, že tento odhad minimálně během následujících voleb nevyjde.

Situace okolo schválení korespondenční volby se stala během loňského roku mediálně sledovanou. Toho využily nejrůznější postavičky takzvané alternativní scény, které vidí podvod a spiknutí za každým rohem. Nebo to alespoň tvrdí.

Korespondenční volbu našroubovaly na novelu o státním občanství. Pro získání českého občanství se prý stačí v čestném prohlášení označit za „bývalého Čecha“, čímž údajně vznikne právo volit korespondenčně. Nestačí.

Zpráva odkazující na glosu Nely Liskové z roku 2024 se přitom za poslední rok šířila ve stovkách tisíc emailů.

Zákon o státním občanství z roku 2013 umožňuje získat občanství osobám, které v minulosti přišly o české, nebo československé občanství. Není to ale jenom tak, že někam přijdete, strčíte paní na přepážce čestné prohlášení a dají vám občanství a volební právo. K tomu je potřeba podat prohlášení a doložit zejména doklad prokazujícího „datum a způsob pozbytí“ občanství. Od roku 2019 mohou za stejných podmínek získat občanství i děti a vnoučata bývalých českých nebo československých občanů.

Koncem roku 2023 skupina poslanců představila návrh novely, která by rozšířila možnost získání občanství i na pravnoučata. Návrh novely ale nebyl v tomto volebním období ve Sněmovně vůbec projednán. A pravděpodobnost, že by k tomu do voleb došlo, je mizivá.

Lisková ve své „glose“ tvrdila, že se chystá armáda voličů pětikoalice, kteří navíc budou jezdit ze Spojených států do Česka zdarma využívat zdravotní péči. Přidala dokonce konkrétní číslo 1,4 milionu lidí, přičemž vycházela ze sčítání lidu ve Spojených státech v roce 2020.

Při něm se k českým kořenům skutečně přihlásil téměř milion a půl lidí. Nejvíc v Texasu, Illinois a Kalifornii. Jenomže velká část lidí s českými kořeny v zahraničí nemá nárok na české občanství.

V textu, který se šířil jak po sociálních sítích, tak na dezinformačních serverech, šermovala Lisková i dalšími čísly z jiných zemí a došla k celkovému počtu dvoumilionové „armády“, která měla zuby nehty udržet pětikoalici u moci.

Jenomže aktuální zájem, nebo spíš nezájem o korespondenční volbu mezi stovkami tisíc Čechů oprávněných volit, je snad tím nejpřesvědčivějším důkazem, že tento způsob hlasování zatím nemá sílu na rozhodnutí jakýchkoliv voleb.

V posledních parlamentních volbách v roce 2021 bylo odevzdáno 5 375 090 platných hlasů. Vraťme se k odhadům ministerstva, že by mohlo letos volit odhadem asi 50 tisíc voličů ze zahraničí. Podobný počet v posledních volbách získala Strana zelených, které výsledek nestačil ani na jedno procento celkových hlasů. A to podle dosavadního zájmu není vůbec jisté, že Čechů ze zahraničí bude volit poštou tolik. Hlasy ze zahraniční se navíc rozprostřou mezi více stran a hnutí.

Ona neexistující několikamilionová armáda voličů, o které Lisková a někteří další mluví, by tak musela hodně rychle začít s verbováním nových členů. A nebo tady zase po čtyřech letech budeme mít svobodné, demokratické volby a na to, jak se to dělá jinak, se budeme pořád muset dívat směrem na východ.