Antarktida přibrala 700 miliard tun ledu. Globální oteplování tím nekončí

Samotné číslo přitom není vymyšlené. Studie publikovaná v časopise Nature skutečně uvádí, že mezi červencem 2021 a dubnem 2023 vzrostla hmotnost antarktického ledového příkrovu přibližně o 695 gigatun, tedy 695 miliard tun. Podstatné ale je, proč k tomu došlo a co tento výsledek znamená v širším kontextu.

Za mimořádným přírůstkem stály především nezvykle vydatné sněhové srážky ve východní Antarktidě. Vědci je spojili s velmi teplými oceánskými vodami v oblasti takzvaného tropického teplého bazénu, který se rozkládá v západním Pacifiku a východním Indickém oceánu.

Teplejší oceán zvyšuje odpařování, a tím i množství vodní páry v atmosféře. Změny teploty oceánu ovlivnily také atmosférické proudění a takzvané Rossbyho vlny pomohly transportovat vlhkost na velké vzdálenosti až k Antarktidě. Tam se srážky kvůli nízkým teplotám ukládaly převážně ve formě sněhu.

Výsledkem byl zdánlivý paradox: teplejší oceán přinesl více vlhkosti, která se dostala nad velmi chladný kontinent a přispěla k dočasnému nárůstu množství ledu.

Přírůstek ve východní Antarktidě ale neznamená, že led získával celý kontinent. Zatímco východní část v daném období díky mimořádnému sněžení hmotnostně rostla, západní Antarktida led dál ztrácela.

Úbytek přitom nezpůsobuje pouze oteplování vzduchu. Teplejší oceánská voda může pronikat pod ledové šelfy a tavit je zespodu. Tím se může urychlit odtok ledu z pevniny do oceánu.

Změny hmotnosti Antarktidy vědci sledují mimo jiné pomocí družic GRACE a GRACE-FO. Ty měří změny gravitačního pole Země, z nichž lze odvozovat změny množství hmoty v jednotlivých oblastech. Díky dlouhodobým satelitním měřením je možné zasadit mimořádný přírůstek z let 2021 až 2023 do širšího časového kontextu.

Podle dlouhodobé analýzy NASA Antarktida v období 2002–2025 ztrácela v průměru přibližně 135 miliard tun ledu ročně. Krátkodobý nárůst a dlouhodobý úbytek se přitom nevylučují. Jde o rozdíl mezi dočasným výkyvem a dlouhodobým trendem.

Studie o přírůstku téměř 700 miliard tun ledu proto není důkazem konce globálního oteplování. Je především vysvětlením mimořádného období, během kterého se v Antarktidě spojily neobvyklé oceánské a atmosférické podmínky.