Článek
Rodiče malých dětí možná o víkendu vyděsila zpráva, že se na trhu objevily výživy od společnosti HIPP s jedem na krysy. Už víte, jak se to stalo?
Musíme zdůraznit, že šlo o kriminální čin, který je odsouzeníhodný. V tomto případě se k tomu údajně přiznali nějací vyděrači a je to ve fázi vyšetřování. Každopádně i naše státní orgány se tím zabývají, jak státní zastupitelství, tak kontroly z ministerstva zemědělství i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Kontrolují dotčené šarže. Dali jsme také ihned na web návody spotřebitelům, co s tím mají dělat.
Co tedy mohou dělat?
V první řadě konkrétní šarže v žádném případě nekonzumovat, ale vrátit. Nemusíte mít ani účtenku. Samotná společnost HIPP se k tomu postavila velmi aktivně, výrobky sama stahuje, takže tady určitě je znát maximální ostražitost.
Ale obecně, co lze říct z hlediska bezpečnosti potravin, pokud nevěříme jakémukoliv typu výrobku, u konzervy je povolené víčko, tak takovou konzervu nebrat, nekonzumovat. Stejně jako když ji otevřu a cítím nějaký zápach nebo pachuť.
Samozřejmě tím, že se tady jednalo o dětskou výživu, která je určena pro tu nejzranitelnější skupinu osob, tak je to určitě precedent, který je potřeba co nejrazantněji vyřešit. Našly se zatím dvě skleničky s jedem a nikdo naštěstí nehlásil žádné zdravotní komplikace.
Lidé zkrátka neví, co je reálná spravedlivá cena potravin. To je asi náš největší problém v rámci České republiky.
Jako nový potravinový ombudsman máte hlavně na starosti kvalitu a dostupnost potravin, stejně jako jejich cenu. Když se vás zeptám, kolik stojí jedno vejce, dokážete mi odpovědět?
Když budu mít slevovou aplikaci, tak i 4,90 za kus. Pokud ne a bude to bio chov, tak můžu zaplatit až 10 korun za kus. Takže to rozpětí je opravdu široké.
A teď se zeptám jinak. Kolik by mělo stát jedno vejce?
To je správná otázka. Na to se mě ptá čím dál více spotřebitelů, protože lidé zkrátka neví, co je reálná spravedlivá cena potravin. To je asi náš největší problém v rámci České republiky. A my máme naprosto precizní informace o cenách zemědělských výrobců, jakým způsobem je farmářská cena koncipována, z čeho se skládá…
…proto se ptám vás. Zkuste mi tedy říct reálnou cenu?
Mohu říct rozpětí, protože pokud bych řekl konkrétní výši ceny, hned bych byl vyšetřován kolegy z ostatních institucí. Vejce určitě musí pokrývat náklady každého subjektu, takže hladina 5 až 7 korun by byla v pořádku.
Sám jste řekl, že se na vás lidé obracejí, protože je trápí nepředvídatelnost cen. Měli jste kvůli tomu ostatně před týdnem na Ministerstvu zemědělství i mezirezortní pracovní jednání. Na co jste přišli?
Ano, lidi hodně trápí bezpečnost, kvalita i otázka označování. Ale nejvíc je trápí informace o ceně, slevových akcích. Tam je to přes 53 procent podnětů, které jsem zatím dostal. A lidé se ptají, jak je možné, že jeden a ten samý výrobek v řetězci X může stát 7 korun a v řetězci Y 17,90 a všichni se tváří, že je to nejlepší cena. Nebo tradičně Velikonoce a čokoládové výrobky, stejně jako vánoční kolekce. Já se zcela férově bavím se všemi aktéry na trhu a předávám podněty. Odpověď je většinou, že jde o obchodní strategii daného subjektu. Regálovou cenu určuje maloobchodní řetězec, to je naprosto zřejmé.
Upřímně, neznám žádnou jinou zemi Evropské unie, kde by téměř 70 % potravin bylo prodáváno ve slevových akcích.
A to, co dnes v obchodech sledujeme, je ještě zdravé tržní prostředí?
Podle mě to neprospívá nikomu. Za mě už to není úplně běžné konkurenční prostředí. Upřímně, neznám žádnou jinou zemi Evropské unie, kde by téměř 70 % potravin bylo prodáváno ve slevových akcích. A to jsou oficiální slevové akce. Tady se nebavím ještě o marketingových akcích označovaných jako „jedinečná cena“, „bomba cena“ a podobně. A spotřebitel se cítí klamán právě deklarací těchto slevových akcí. To už se vůbec nebavím o tom, že je to i zátěž na personál prodejen.
Tohle právě všichni dobře víme. Co s tím tedy můžete dělat?
Dá se s tím podnikat celá řada věcí. Vy jste už zmiňovala pracovní skupinu pro transparentnost potravinového řetězce. V rámci mé role ombudsmana ministr zemědělství ustavil tuto pracovní skupinu, protože všichni vědí, že to nemůže vyřešit jeden resort sám. Proto jsme oslovili kolegy jak z ministerstva financí, průmyslu a obchodu i dozorových orgánů, a to jak v rámci našeho resortu, tak i SZPI, Státní veterinární správu a Českou obchodní inspekci.
A jakým směrem zatím uvažujete? Protože už jste v minulosti avizoval, že sám jste proti výrazným regulacím…
Já jsem zmínil, že jsem proti regulacím tam, kde trh funguje. Nyní se bavíme, i na základě podnětů občanů, o tom, že tak úplně nefunguje nebo by mohl fungovat lépe, minimálně z hlediska tržního prostředí. Bavili jsme se tam proto o konkrétních opatřeních, nejenom co by se dalo udělat v rámci České republiky, ale primárně sledujeme i věci, které byly přijaty nebo které ostatní členské státy EU přijímají na svém území.
A víme, jakým způsobem jsou třeba regulovány slevové akce. Víme, jakým způsobem některé státy přistoupily například k podnákladovým cenám nebo podnákupním cenám. Tohle všechno bylo předmětem diskusí v rámci pracovní skupiny.
A kdy přijdete s konkrétními návrhy?
Očekávám, že do měsíce budu mít první výsledky všech analýz a potom předložíme návrhy, které budou, řekněme, životaschopné v rámci České republiky.
Má smysl rušit slevové akce nebo zasahovat do podnákladových cen u obchodních řetězců? Jsou právě řetězce zodpovědné za vysoké ceny potravin a jak si s stojíme v porovnání s okolními státy? A je ve hře zastropování cen základních potravin, pokud by přišla krize v důsledku íránského konfliktu? I na to jsme se v PoliTalku zeptali potravinového ombudsmana Jindřicha Fialky. Celý díl si můžete pustit v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.
Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká, Michael Rozsypal a Karolina Brodníčková.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: