Skopeček: Slib jsme zvyšováním daní porušili

Spolu žádné daně nezvýšíme - tak zněl jeden z předvolebních slibů koalice Spolu. Přesto v konsolidačním balíčku všechny přímé daně zvyšujete. Trváte stejně jako premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura na tom, že jste slib neporušili?

Ten slib jsme podle mého názoru porušili. Na druhé straně, pokud se mi na tom balíčku něco nelíbí, je to právě zvyšování daní. Nejen proto, že to byl předvolební slib. To by koneckonců šlo i nějakým způsobem odkomunikovat vzhledem k tomu, že se dramaticky změnila situace - válka na Ukrajině, energetická krize, dramatická inflace, na to musí politici reagovat. A to i ve smyslu, že třeba budou muset minimálně změnit nějaké předvolební sliby.

ODS nevyhrála 51 procenty volby. Jsem přesvědčen, že kdyby byl výsledek voleb pro ODS lepší, měli jsme zastoupení v Poslanecké sněmovně výraznější, tak konsolidační balíček by byl ve větší míře realizován prostřednictvím výdajové strany než příjmové. Ale vznikal v půdorysu pětikoalice a celá řada stran preferovala namísto úspor zvyšování daní. A výsledný kompromis odpovídá situaci ve Sněmovně.

On to ale nebyl jen předvolební slib, ještě loni v listopadu premiér Fiala říkal, že se nechystáte zvyšovat daně lidem, přestože existuje určitá poptávka. Většina odborníků, i z Národní ekonomické rady vlády, ale už tehdy říkala, že na daně budete muset sáhnout. Tak proč jste tvrdili, že to neuděláte?

Protože to byl náš zájem. Naše představa o tom, jak má probíhat konsolidace veřejných financí. A přestože jsem schopen zvednout ruku pro ten krvavý kompromis, tvrdím a budu tvrdit, že problém veřejných financí v ČR nevznikl kvůli tomu, že bychom vybírali nízké daně nebo málo. Problém je na straně výdajové. Výdaje rostou extrémním tempem, které neodpovídá žádnému relevantnímu ukazateli.

Když se podíváme naopak na příjmovou stranu, tak celá řada vyspělejších států má nižší daňové břemeno, než jaké uvalujeme na české občany a firmy. Takže odmítám tezi, kterou nechápu, proč i někteří kolegové ekonomové šíří, že máme nízké daně a že je máme zvyšovat, abychom léčili veřejné finance.

Ještě zůstanu u těch slibů, ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům, a že zvyšování daně z nemovitosti nepřipustí. Ta se ale také zvedá. Mají lidé brát vaše sliby s rezervou?

Nemyslím, že je mají brát s rezervou. Mají je brát s rezervou do té míry, že konkrétní politická strana před volbami dává sliby jako svůj ideální obraz toho, jak by mělo následující volební období vypadat a co v něm chce prosazovat. ODS to slibovala a koneckonců v minulých letech daně výrazně snižovala. A my jsme si v uvozovkách vytvořili při předcházejícím snížení daní jistý prostor.

To říkají i premiér a ministr financí, že jste daně po nástupu k moci snížili o 30 miliard, a teď je o 31 miliard zvyšujete, takže nezvyšujete celkové daňové zatížení. Udělali jste to, abyste měli výmluvu?

Ne, to není výmluva. Jenom chci říct, že jakkoliv se mi zvyšování daní nelíbí, tak ale musím svoji stranu bránit v tom smyslu, že v předcházejících měsících jsme leckteré daně snížili.

Vy jste přiznal, že jste slib porušili. Neměl by to udělat i premiér a ministr financí?

Nevím, každý to komentujeme svým způsobem. Četl jsem komentář pana ministra Blažka, který také přiznává, že to je porušení slibu. Ale v tom kontextu, co kolegové říkají, že sice budeme zvyšovat daně, ale nezapomínejme na to, že díky ODS byla řada daní v minulosti snížena.

Fakt je, že daně zvýšíte. Nepopíráte tím jako pravicová vláda sami sebe?

Nepopíráme, protože vedle toho slibu, že nebudeme zvyšovat daně, byl jeden z výrazných slibů i to, že budeme konsolidovat veřejné finance. Obsah balíčku je prostě dán tím, že máme i koaliční partnery, kteří neradi škrtají, neradi šetří a raději si vezmou další peníze, aby se bilance veřejných rozpočtů vylepšila.

Na koho narážíte?

To myslím, že všichni vidí. Nejvíce růst daní tlačilo hnutí STAN, to koneckonců i přiznávali a veřejně prezentovali.

Když jste byl v opozici, mluvil jste o tom, že veřejné finance je třeba uzdravit osekáním velkého, přebujelého, obézního státu. Máte pocit, že obézní stát osekáváte dostatečně?

Stát je natolik obézní a obalený tukem, že by si zasloužil daleko drsnější a tvrdší dietu, než konsolidační balíček přináší. Na straně druhé, když bych to chtěl ilustrovat na tom příkladu, tak po dlouhých letech ten stát nutí někdo, aby se vůbec zvednul z gauče a začal se pohybovat, aby první kila tuku začal shazovat. Čili po konsolidačním balíčku se ze státu nestane útlá modelka s ideálními mírami, ale minimálně nějaké kilo shodí.

Kde škrtat více?

Všude, naprosto všude. Jsem zastáncem toho, že veřejné finance jsou v takovém nepořádku, že by měli škrtat všichni. Byl bych pro plošné škrty. Jednak z důvodu, že problém je tak velký, ale i proto, že odpadá takové to handrkování mezi jednotlivými kapitolami, ministry, úřady. Všichni se shodnou, že se šetřit musí, ale když se začne šetřit v konkrétních položkách, ukazují na toho druhého, že přesně u něj se má šetřit, že v tom jejich resortu to nejde.

Máte pocit, že ministrům se nechce škrtat?

Konkrétní úspory bolí a od řady ministrů slyšíme, že potřebují pro resort víc peněz. Četl jsem výrok pana ministra školství, že s takovým objemem peněz ani nechce být ministr. Takto to fungovat nemůže. Ministři si měli dobře rozmyslet, jestli vládní zodpovědnost přijmou, protože dobře věděli, že přichází do vlády, která má jako jeden z hlavních cílů konsolidaci veřejných financí. Jestli tohle nechápou nebo nevnímají, tak se minuli v době, kdy vládní zodpovědnost přijali. A ministrem člověk nemusí být, to je volba. Nikdo je tam nedrží a nenutí zůstávat. Pokud mají pocit, že šetřit nechtějí, tak je spousta klidnějších a hezčích zaměstnání než být ministrem.

Je takový problém i u vašich stranických kolegů ministrů? Protože například na obranu, kterou vede Jana Černochová z ODS, jste nedávno zvyšovali peníze.

Říkám to ve smyslu celé vlády. Neútočím na ministry koaličních stran. Vnímat hlavní úkol konsolidovat veřejné finance musí celá vláda, čili i ministři ODS.

Letošní rozpočet skončil na konci května v deficitu 271 miliard, což je skoro celý plánovaný deficit, který měl být na konci roku ve výši 295 miliard. Vy jste mluvil o tom, že pokud ho vláda chce dodržet nebo se k němu alespoň přiblížit, musí začít něco dělat, jinak jste vyhrožoval číslem až 400 miliard. Co má vláda podle vás dělat?

Nechci dávat nevyžádané rady, ale doporučil bych zavázat výdaje jednotlivých kapitol. Premiér správně zmiňuje, že druhá polovina roku je, co se týče plnění státního rozpočtu, pozitivnější. Počítá se s poměrně vysokou dividendou z ČEZ a tak dále. Takže bych zavázal výdaje a rozpouštěl je v druhé polovině roku až tehdy, když se rozpočet bude vyvíjet pozitivněji. Nicméně jestliže to je 271 miliard v květnu, tak je zcela zřejmé, že stejně vláda bude muset přistoupit k úsporným opatřením, chce-li dodržet deficit 295 miliard.

Vláda ale jednání o škrtech odložila na léto. Nebudete to pak zase hasit na poslední chvíli, jako třeba mimořádnou červnovou valorizaci důchodů?

Můj soukromý odhad je, že vláda si toho je vědoma a ministr financí koneckonců už i nějaké úspory ohlašoval, takže na tom vláda a ministerstva intenzivně pracují. Na straně druhé myslím, že je správně, že nechce opakovat to, že se o jednotlivých úsporách bude vést více mediální bitva než vyjednávání v samotné koalici. A proto než úsporná opatření vyhlásí, tak je chce mít do sta procent vyjednané. V tomto smyslu je mi jedno, jestli to vláda oznámí na začátku června nebo v polovině července.

Ministr Stanjura mluvil o úsporách v hodnotě 20 miliard. Ty se hledají především na ministerstvech. Vy vyvarujete před tím, aby každý ministr neříkal, ať hledá úspory někdo jiný. Už se ozval například Jan Lipavský nebo Vlastimil Válek. Může na tom ztroskotat pětikoalice?

To si myslím, že může.

Hrozí to teď?

Jsem přesvědčen, že úspěch vlády bude do značné míry dán v tom, jak se jí podaří konsolidovat veřejné finance. Ne že by to byla jediná věc, kvůli které vládu máme, ale je to jeden z hlavních programových cílů. A pokud v tom nebude úspěšná, tak nebude mít dobrou pověst, nebude mít dobré výchozí podmínky před volbami a jednotlivé vládní strany to ve volbách pocítí. Takže ptáte-li se mě, jestli tohle může ohrozit vládu nebo jednotlivé koaliční strany, tak říkám, že ano.

Přestože máme tak vysoký deficit, slibujete, že navýšíte rodičovský příspěvek z 300 na 350 tisíc. Je na to teď vhodná doba?

Myslím si, že ne. Kdyby bylo na mně, tak bych rodičovský příspěvek nezvyšoval, protože na to nemáme. Podobné iniciativy brzdím nebo za ně chci vidět úsporu někde jinde.

Proč to slibujete, když na to nemáme?

Já to neslibuji, nejsem toho velkým zastáncem. Je to téma jednoho z koaličních subjektů a jsme zase u toho, že vláda musí fungovat v koalici, kde se zájmy vyvažují a kde je vždycky něco za něco. Tak to v politice bývá.

Pane Skopečku, poslední dobou se zdá, že jste takovým stínovým ministrem financí ve vlastní straně. Je to schválně?

Jsem profesí ekonom, v Poslanecké sněmovně jsem v minulém volebním období seděl v rozpočtovém výboru a pro evropské záležitosti, takže jsem se tématům rozpočtovým a obecně ekonomickým věnoval. Byl jsem expertem ODS pro ekonomické záležitosti, čili pro mě je to role přirozená a asi se nebudu vyjadřovat k věcem, ke kterým tak blízko nemám. Takže pro mě to není žádná změna.

Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš říká, že by v křesle ministra financí viděl radši vás. Přišla někdy taková nabídka?

Ne, nepřišla mi taková nabídka. Po volbách jsem se netajil tím, že jsem byl připraven převzít vládní zodpovědnost v resortech ekonomického charakteru. To nezamlčuji, abych byl férový. Na straně druhé, premiér se rozhodl nějakým způsobem, to absolutně respektuji. V tuto chvíli jsem místopředseda Poslanecké sněmovny a snažím se dělat práci, jak nejlépe umím. Takže chci vyloučit, že bych byl v situaci, kdy bych každý večer usínal nešťastný z toho, že nejsem ministr čehokoliv.

Někteří členové TOP 09 a lidovců říkají, že jejich strany kvůli tomu, že jsou v koalici Spolu, ztrácí identitu, že je spolkla. Nestalo se to i ODS? Nezměkla?

Samozřejmě že ve chvíli, kdy ODS bude v koalici s dalšími subjekty, jako je TOP 09 a KDU-ČSL, které jsou v politickém spektru méně napravo, jsou blíž ke středu, tak je zřejmé, že celek nebude tak vyhraněný jako ODS samotná. To platí a v tomto jsme se posunuli v poslední době směrem ke středu. Na straně druhé, co se týče volebních výsledků, koalice určitě svoji funkci splnila. Ale znamená to jisté obroušení ideovosti, to ano.

Je podle Skopečka v balíčku prostor pro změny? A na kterých opatřeních se podepsala ODS? Mohou se ministři o úsporách hádat tak, že padne vláda? A nebyl slibovaný deficit do 300 miliard zbytečně populistický? To se dozvíte ve videu v úvodu článku nebo v podcastu PoliTalk.