Hlavní obsah

Kauze Motol se nedivím, fakultní nemocnice čelí korupčnímu tlaku, říká bývalý ředitel Vepřek

Politici se nechtějí vzdát kontroly nad zdravotními pojišťovnami. Výsledkem je drahý systém plný nadbytečné péče, přebujelých nemocnic a konfliktů zájmů. To vše říká bez obalu původně dětský kardiolog a dnes tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví Pavel Vepřek. Problémy podle něj nevyřeší jediná reforma, ale řada navazujících změn, které dají systému smysl. Pavel Vepřek také krátce řídil nemocnici v Motole. A k tamní korupční kauze říká stručně – nepřekvapila mě.

PoliTalk: Pavel Vepřek Video: Novinky

Článek

V jakém stavu je v roce 2026 české zdravotnictví. Z kolika procent byste ho označil za kvalitní, dostupné nebo finančně zajištěné?

Já bych to všechno bral z takových 50 procent. Hodně záleží i na tom, v jaké sociální vrstvě ve společnosti se pohybujete. Pokud jste člověk, který má dobré sociální kontakty, tak je péče pro vás dostupná, kvalitní a celkem si moc nemusíte stěžovat. I když už i tady jsou výjimky. Pokud tím ale nedisponujete, tak je to pro vás daleko obtížnější. Obecně, dostupnost a kvalita péče poskytovaná běžným lidem není úplně k jásání.

V roce 2007 jste v Českém rozhlase řekl, že reforma zdravotnictví, která nastartovala po roce 1989, byla nejlepší ze všech postkomunistických zemí. A že pokud některé věci doladíme, můžeme být spokojení. Nebyl jste tehdy optimista?

Myslím, že ne, byla to pravda. Jenže my jsme drobnosti nedoladili.

A byly to drobnosti?

Když se podíváte na fungování běžného pojišťovenského systému, tak to nejsou až takové složitosti. Začít pojišťovny dobře řídit, správně nastavovat cenotvorbu, definovat rozsah hrazené péče, umožnit pojištěncům, aby si vybírali mezi pojišťovnami a mezi lékaři, dát doktorům možnost soutěžit kvalitou a cenou své péče. Je to řada drobných změn. A jsem rád, že současné vedení ministerstva zdravotnictví je začalo dělat.

My jsme po roce 1989 zkopírovali německý model pojišťovenského systému, ale do jednotlivých prvků jsme vždy vložili české kazítko, takového červa. Pojišťovny měly být samostatné, ale my jsme do nich dali zástupce ministerstva. Největší pojišťovna se dostala do správy politiků. Udělali jsme dohodovací řízení, ale tomu jsme nadřadili úhradovou vyhlášku, která může rozhodnout úplně jinak, než se domluvili aktéři. A takhle to je ve všem.

Nic neděláme pořádně a v celém zdravotnictví panuje velký konflikt zájmů a současně kolektivní neodpovědnost. Pojišťovna není odpovědná za své hospodaření, protože i rozdávání peněz určuje ministr zdravotnictví. Když premiér rozhodne, že největší pojišťovna vysype nějaké miliardy lékařům, tak se to rozhodne a stane se.

Jaká je z toho cesta ven?

Související témata:

Výběr článků

Načítám