Článek
Vzhledem k vaší dlouholeté politické a diplomatické zkušenosti mě zajímá, jak vnímáte aktuální situaci. Kdo by podle vás měl vést českou delegaci na červencovém summitu NATO v Turecku - premiér, nebo prezident?
V minulosti jsem to zažil minimálně jednou s prezidentem Zemanem. Seděli jsme u obrovského oválného stolu, kde seděly všechny hlavy států plus jejich ministři obrany. Teď mi to připadá jako zbytečná hra, klukovská přetahovaná. Myslím si, že pro Česko je výhodné, aby tam pan prezident byl, protože za sebou má to, co za sebou má.
Je to podle vás spor premiéra s prezidentem? Nebo jde spíš o roztržku ministra zahraničí Macinky s prezidentem Pavlem, do kterého je vtáhnut i premiér Andrej Babiš?
Myslím si, že to začalo ze strany Motoristů a evidentním důvodem bylo nejmenování pana Turka ministrem zahraničí. To byl nejspíš počátek všeho a premiér je teď mezi dvěma mlýnskými kameny. Tipoval bych, že by byl docela rád, kdyby vztah s prezidentem byl korektní, ale také to má z jeho strany nějaké hranice. Jsou to dvě individuality na jednom hřišti. Babiš by nerad ustoupil ze své pozice hlavního účastníka summitu za Českou republiku. Ale nemyslím si, že způsobil požár. Pouze se ho účastní.
Máte obavy o směřování české zahraniční politiky za této koaliční vlády? V jejím programovém prohlášení je řada spíše vágních formulací. Viděli jsme to i u muniční iniciativy, kolem které vláda nejprve lavírovala, nyní ji nechce finančně podpořit. Jak to vnímáte?
Vnímám to jako velmi citlivou záležitost s různou mírou potenciálního nebezpečí. U nás už je dneska řada regulérně demokraticky zvolených politiků, kteří zpochybňují ruskou agresi na Ukrajině. Další se zase snaží zalíbit prezidentu Trumpovi, což je další tragická postava současné světové politiky. Musíme k tomu připočíst i to, že Rusko skutečně velice aktivně, a to nejsou žádné spekulace, pracuje na rozkládání demokratického systému.
Prakticky ve všech evropských zemích má své výsadky, které podporuje svým know-how, informacemi, často i financemi v různých volebních kampaních. Rozklad evropského celku jako takového a evropské tradiční demokracie je jeho jasným cílem. Když tohle někdo zlehčuje nebo zpochybňuje, tak je to jednoznačně proti zájmům našeho státu.
Řekl byste, že právě kvůli tomu, s kým je Andrej Babiš a hnutí ANO v koalici, je slabším premiérem? Že musí brát ohledy na své partnery, jako jsou SPD nebo Motoristé?
Určitě je v docela svízelné pozici, do které se ale částečně vmanévroval sám. Nemám dojem, že to, co slyší od svých koaličních partnerů, je jeho šálek čaje. Já si ho pamatuji z dob, kdy jsem začínal spolupracovat s hnutím ANO. Bylo to jednoznačně proevropské a proalianční uskupení, bylo to hnutí pravého středu se sociálním cítěním, čili něco, k čemu mám jako občan blízko. Dokonce si vzpomínám, že jeho vzorem byl rod Baťů. Tohle ale jakýmsi způsobem vyprchalo. Myslím si, že rozhodně nechce být tím premiérem, během jehož vládnutí tato země zásadně změní orientaci. Ale zároveň jsme svědky toho, že jeho koaliční partneři vyvádějí kousky, které přidělávají vrásky i jemu.