Jan Kudlička: Už jsem nechtěl zabírat místo mladším, jezdit si pro účast by mě nebavilo

Opavský rodák letos ukončil kariéru, přestože mluvit o sportovním důchodu ve 34 letech se může zdát úsměvné. „Já jsem nechtěl zabírat místo mladším, kteří mají šanci. Já už bych se na světové úrovni jezdil jenom zúčastnit a to by mě ani nebavilo,“ říká v podcastu Kudlička, který se může pochlubit třeba medailemi z mistrovství Evropy, či halového mistrovství světa.

„Člověk nemládne a potřebuje ideální podmínky k tréninku. Když pak navíc přišel covid, tak už to šlo všechno dolů,“ říká Kudlička, jehož pokus 583 centimetrů z Pražské tyčky v roce 2016 je platným českým rekordem.

„Nikdy jsem neskočil víc ani na tréninku, nejsem takový typ,“ přiznává atlet, jenž se po konci kariéry prakticky ihned začal věnovat profesi spojené s automobily.

Zatímco řada atletů během kariéry vystřídá celou řadu trenérů, Kudlička si vystačil pouze s dvěma. „Je to možná unikát. Ale nám se prostě dařilo, navíc pro mě byly nejdůležitější zkušenosti,“ vysvětluje spolupráci s legendárním trenérem Boleslavem Paterou.

„On je schopný začít posilovat břicho třeba i během volné chvilky na letišti,“ směje se Kudlička.

O tom, kde vidí možný lidský limit, kolik stojí skokanská tyč, jak to bolí, když se zlomí či jaké si tyčkaři přejí k závodům počasí, mluví Kudlička v dnešním díle podcastu Dobojováno. Na celý rozhovor se podívejte na videu, pustit si ho můžete i v audio přehrávači v úvodu článku.

Pokud se chcete příště podívat na vašeho oblíbeného sportovce, na jehož kariéru rádi vzpomínáte, pak napište e-mail na adresu jakub.stepanek@novinky.cz a do předmětu uveďte „Dobojováno“.

Děkujeme všem čtenářům za hlasy v anketě Podcast roku, kde bylo Dobojováno odbornou porotou vyhlášeno druhým nejlepším podcastem v kategorii Sport.