Hlavní obsah

Západ si pod sebou ve válečných konfliktech dobrovolně řeže větev

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hostem druhého dílu podcastu Hlas na poušti Milana Mikuleckého je Otakar Foltýn, expert na mezinárodní a válečné právo. Má za sebou působení na řadě pozic v Armádě České republiky včetně nasazení v misích v Kosovu či Afghánistánu. S Mikuleckým v pondělním díle rozebírají například zakázané zbraně nebo prohrané konflikty Západu.

Hlas na poušti: Otakar Foltýn Video: Novinky

 
Článek

Témata dnešního dílu:

  • Jak se z nějaké zbraně stane zbraň zakázaná?
  • Kazetová munice – kdo a proč ji zakazuje a kdo ne
  • K čemu jsou zákazy a omezení? Je smrt povolenou zbraní jiná než zakázanou?
  • Proč válka v Afghánistánu byla vnitřním konfliktem (občanskou válkou) zatímco teroristické útoky ve Francii jím ještě nejsou?
  • Západ si řadu konfliktů neprohrál vojensky, ale kvůli politickým a mediálním tlakům

Velký poprask způsobily americké dodávky kazetové munice pro Ukrajinu. Kazetová munice je vnímaná jako nebezpečná zbraň. Zakázaly ji přitom pouze některé státy, mezi nimi mimo jiné i Česká republika.

„V případě kazetové munice existuje zejména v západních státech přesvědčení, že se jedná o nehumánní munici, protože starší typy (typicky dnes používaná ruská munice) mají velkou míru selhání. Rusko tuto munici používá od prvních okamžiků války, dokonce proti civilním cílům. Je tedy logické, aby je Ukrajina dostala a používala také,“ popisuje Foltýn.

„Ukrajina se zavázala k užívání kazetové munice rozlišovacím způsobem, a zároveň k vyčištění zaminovaných oblastí na vlastním území. Málo zaznívá, že jde o jejich území, které se snaží bránit. Reálně to byla ruská munice, která zasvinila obrovské plochy ukrajinského území, jelikož jí mají násobně více,“ objasňuje Foltýn pozadí celé situace.

V kontextu zakázaných zbraní se často hovoří i o zápalných zbraních. Jejich používání je vymezeno v dodatkovém protokolu k Úmluvě o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní.

„V protokolu je v kontextu zápalných zbraní uveden jeden konkrétní zákaz – používání zápalných zbraní v hustě zabydlených civilních zástavbách, i kdyby to bylo proti vojenským cílům. To je následek zejména kobercového bombardování během druhé světové války, typicky japonských dřevěných měst,“ vysvětluje expert na mezinárodní a válečné právo.

Kdy je použití kazetové munice válečným zločinem? Kdo je „combatant“? Jakou právní ochranu má člověk, který nebojuje v uniformě? V čem je zásadní rozdíl mezi profesionálním vojákem a žoldnéřem?

Podívejte se v úvodu článku na dnešní díl podcastu Hlas na poušti, poslechnout si ho můžete i v audio přehrávači.

Odebírejte nový podcast také na Spotify nebo Apple Podcastech. Zapněte si v telefonu upozornění a nový díl vám už neuteče.

Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.

Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám