Článek
Upozornění: Tento text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.
Tereza Bůžková zatím ve své profesní kariéře prošla třemi naprosto rozdílnými segmenty. Začala v byznysu a je třeba říct, že v byznysu velice tvrdém, velmi konkurenčním, kde člověk musí podávat výkon vysoce nad to jen „chodit do práce“. Oba její tehdejší zaměstnavatelé, nejprve PricewaterhouseCoopers (PwC) a posléze Deloitte patří do takzvané „velké čtyřky“.
Přeloženo pro lidi mimo obor, čtyři největší mezinárodní auditorské společnosti. Tereza se zde na manažerských pozicích věnovala transakčnímu poradenství, zejména komerční due diligence a fúzím firem. Z „byznysu“ následně přešla do státní správy, leč nikoliv české.
Vedla tým lidí, kteří na velvyslanectví Velké Británie v České republice zodpovídal za rozvoj exportních příležitostí pro britské firmy na českém trhu. Nyní se naplno věnuje práci v neziskovém sektoru. V pozici výkonné ředitelky nadace rodiny Kellnerových je zodpovědná za řízení a rozvoj filantropických programů, které se zaměřují zejména na podporu vzdělávání českých učitelů, žáků a studentů.
Tak jako vždy a všude se objeví nějaká výjimka. V uplynulých dnech se na základě rozhodnutí zakladatelky nadace Renáty Kellnerové a jejích dcer upnulo úsilí nadace na poskytnutí okamžité pomoci ukrajinským civilistům, které postihla vyhrocená ruská bombardovací ofenziva, zaměřená proti kritické infrastruktuře, především proti elektrárnám a teplárnám. Stranou nadační pozornosti nezůstaly ani děti bez rodičů, školy a školky, jejichž výuka musí z velké části probíhat v krytech.
Odborná veřejnost zná práci nadace rodiny Kellnerových zejména ve spojení se vzděláváním. Jednak díky stipendiím na kolejní škole Open Gate ve středočeských Babicích, nebo jako poskytovatele a garanta stipendií pro talentované studenty z nízkopříjmových rodin při studiích na renomovaných zahraničních vysokých školách. Nadace také financuje projekt Pomáháme školám, který rozvíjí kritické myšlení žáků na základních školách skrze podporu čtenářství a pisatelství.
Velkou výzvou je podle Terezy Bůžkové bojovat s tím, že v některých krajích či mikroregionech v České republice až 13 procent dětí nedokončí základní školu. Což je něco, co je už na začátku jejich aktivního života významně hendikepuje. Možností, jak tomuto stavu předcházet, je řada, podle všeho tou nejúčinnější metodou jsou terénní programy na pomezí sociální práce a vzdělávání, tedy ještě v předškolním věku.
Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji, kdy se vysokoškolsky vzdělaným ženám rodí stále méně dětí, je důležité včas podchytit a pracovat se vzděláním dětí z méně podnětného prostředí.
Co také zazní v tomto díle:
- O tom, co člověku dá a co mu vezme práce v nadnárodních společnostech
- O rozdílech v přístupu při práci na velkém trhu a na tom relativně omezeném v České republice
- O přístupu Velké Británie k podpoře vlastních firem při jejich podnikání v zahraničí
- Proč je objektem zájmu Nadace rodiny Kellnerových právě školství?
- Co se v průběhu dvaceti let, kdy funguje škola Open Gate, změnilo?
- O stále velkých rozdílech v přístupu ke vzdělání mezi Prahou a zbytkem republiky
- O projektu, který si klade za cíl přitáhnout na české vysoké školy talenty ze zahraničí
- Co vedlo k rozhodnutí právě teď podpořit ukrajinské civilisty?
Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.
Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:
Poslechněte si také naše další podcasty: