Zkrátit čerpání „rodičáku“ je potřeba, vzniká tím ale větší tlak na místa ve školkách

Na svém facebookovém profilu Pertold napsal: „To, že koalice zvýšila rodičovský příspěvek tím způsobem, jakým to udělala, považuji za svoji největší osobní prohru. Argumentů pro jiné postupné navyšování bylo hodně a pro mě nepochopitelně se zvolilo to pro nově narozené děti od prvního ledna.“

„Největší osobní prohra“ - nebyla to přece jen příliš silná slova, neberete je zpět? Nebo je ten návrh opravdu tak kontroverzní?

Neberu je zpět. Protože to celé směřuje k tomu, že některé matky budou zklamané z toho, že porodily o den dříve. A proč bychom jim měli kazit ten zážitek? Mně to přijde úplně zbytečné, zvlášť když byla na stole možnost to vytvořit jinak a lépe. Postupně. Aby ten předěl nebyl tak ostrý a tak vysoký.

Pojďme ty změny postupně rozebrat. Ta částka rodičovského příspěvku bude nově 350 tisíc korun. Vzroste tedy o 50 tisíc. Je to dost?

Je to čistě politické rozhodnutí, o kolik se zvýší. Mohlo to být 330 i 380 tisíc. Žádné objektivní měřítko, o kolik by se to mělo zvýšit, neexistuje. Důchodci měli zcela kompenzovanou inflaci, rodiny s dětmi ne. Tady se jim to trošku zlepšuje.

Ale to, že na ten příspěvek budou mít nárok pouze rodiče, kterým se dítě narodí 1. 1. 2024 a později, tak to je ten základní problém?

Pro mě ano.

Co všechno to přinese podle Vás?

No, kromě toho, jak jsem zmínil ten úplně zbytečný stres, tak je tu i velké riziko toho, že třeba ženy budou posouvat i termíny císařských řezů. To už tady v minulosti bylo a máme to podložené daty, když se zvyšovalo porodné. Prostě to se může dít. A padesát tisíc pro rodiny s malými dětmi je prostě hodně peněz. Já vím, že si to možná poslanci nedovedou ani představit, ale padesát tisíc pro lidi může být hodně a můžou být ochotni kvůli tomu podstoupit ledacos.

Opozice teď mluví o dětech dvojí kategorie. To platí? Vytváří se tu teď dvojí kategorie dětí a rodičů?

To už ale říkal paradoxně Petr Fiala při předchozím navyšování rodičovského příspěvku v roce 2020, kdy byl on v opozici. A také tehdy varoval před tím, aby se nevytvářely děti dvou kategorií. Takže dnešní opozice zcela kopíruje to, co vlastně dělala tehdejší opozice, dnešní vláda.

A co je tedy pravým důvodem toho, že se vláda shodla právě na této podobě, že nenavyšuje příspěvek už dnes narozeným dětem?

Asi nejpravděpodobnější je, že se mají oddálit ty fiskální výdaje spojené s navýšením toho rodičovského příspěvku. Ale na to bych se zeptal těch politiků, když se tak rozhodli.

Další důležitá změna je, že doba čerpání příspěvku se má zkrátit na tři roky. Už tedy nebude možné si dávku rozložit do čtyř let, jako dnes. To je dobře?

Já myslím, že ano, že to dlouhé čerpání vedlo k tomu, že matky pak nenastupovaly zpět do své původní práce. My víme z té předchozí reformy, která tehdy v tom roce 2020 navýšila příspěvek o 80 tisíc, že skutečně došlo k masivnímu prodlužování rodičovského příspěvku a také snížení zaměstnanosti matek. Nicméně, a to je důležité, s tím zkrácením by mělo dojít i k tomu, že se musí výrazným způsobem navýšit kapacity péče pro děti - dětských skupin, případně mateřských škol. K tomu teprve vláda nyní chystá legislativu…

A jak je na tom vláda s novelou zákona o dětských skupinách, víte to?

Pokud vím, tak zatím ještě neodešla z ministerstva práce a sociálních věcí. Měl by se tam novelizovat právě i jeden paragraf školského zákona, kdy by pak obce měly mít povinnost garantovat dětem, které dosáhnou tří let, místo ve školce nebo v dětské skupině.

Tomu se ale obce dost brání.

Ano. U nás se brání všichni všemu, jakékoliv povinnosti. Nicméně nutno říct, že je to ve světě zcela standardní, že obce jsou zřizovatelé předškolní péče nebo vzdělávání. V Česku jsou obce zřizovatelé školek. Nikdo jim ale nebrání, aby vytvářely svazky obcí, to pak znamená, že ta školka nemusí být nutně v každé obci. A navíc, v Národním plánu obnovy, což jsou evropské fondy, je připraveno osm miliard na výstavbu nebo zřizování dětských skupin, a ty žádosti si už teď mohou obce podávat. Finalizuje se taky další změna, že bude navíc možnost zřizování tzv. sousedských dětských skupin, které jsou vlastně velmi nízkonákladové. Protože tu bude de facto jedna chůva – předpokládá se, že to bude třeba maminka, která má doma dítě a bude moct přibrat na hlídání další dvě děti z okolí. Je to naprosto běžný instrument v Německu nebo ve Francii.

Ale to všechno je potřeba udělat velmi rychle, protože jinak nebudou mít ty čerstvě tříleté děti kam nastoupit, je to tak?

Ano. Ale bez té povinnosti toho, že někdo to musí zajistit, se nic nestane. To už víme z historie naší republiky. Když se podíváte na podíl dětí tříletých a dvouletých ve školkách po republice, tak nejméně je jich tam, kde je nejvíce rodin s dětmi. Ta místa tam nejsou, protože obce nereagují dostatečně na demografické změny. Můžeme se bavit, proč to je a jestli k tomu měly dostatečné nástroje v minulosti. Nyní však ty nástroje existují a máme zde zároveň tuto změnu v čerpání rodičovského příspěvku, takže si myslím, že by se to celé mělo zabalit do jednoho balíku změny rodinné politiky v Česku.

Opozice už teď říká, že kvůli tomu, co na novele nejvíc vadí i Vám – tedy to, že na vyšší dávku budou mít nárok až děti narozené po 1. lednu –, se opět obrátí na Ústavní soud. Co tomu říkáte?

Já nevím, jestli je to protiprávní, nebo ne, to musí říct právník. Faktem je, že u každé změny dávek dochází k určité nespravedlnosti, a nějaké datum prostě musí vzniknout. Ale tady je to o tom, že kromě nespravedlnosti vzniká i obrovský stres u mnohých matek, a to mi na tom vadí nejvíc.