Hlavní obsah

ÚS ukázal, že mu jde o budoucnost země. Zvýšení věku odchodu do důchodu se nevyhneme

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je zajímavé, že Ústavní soud posuzoval zákon o zkrácení valorizace penzí nejen z právního, ale hlavně i z ekonomického pohledu, říká k zamítnuté stížnosti opozice ekonom CERGE EI a externí poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold. Soudci ve středu označili kroky vlády, která loni snížila mimořádné navýšení penzí v důsledku vysoké inflace, za správné, a to z důvodu hrozících hospodářských škod a nutnosti udržet důchodový systém funkční. Penzisté tím přišli zhruba o tisícovku měsíčně. Aktuální rozsudek i připravovaná reforma penzí jsou tématem dalšího dílu podcastu Chuťovky.

Chuťovky: Filip Pertold Video: Novinky

 
Článek

Ústavní soud ve středu zamítl návrh opozice na zrušení zákona, který zkrátil důchodcům mimořádné valorizace penzí. O jakou jde podle vás zprávu?

Je to signál Ústavního soudu, že mu není lhostejná ekonomická budoucnost této země, protože fiskální náklady s mimořádným navýšením valorizace by byly opravdu nejen vysoké, ale hlavně dlouhodobé. V systému by zůstaly desítky let vysoké výdaje.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluvil o 400 milionech navíc během 15 let, odpovídá to?

To číslo samozřejmě závisí na makroekonomických předpokladech, na základě kterých bylo spočítané, ale řádově se bavíme opravdu o stovkách miliard. To znamená, že to není otázka jenom jedné vlády. Nečinnost, pokud by teď vláda nezasáhla, by rozhodně dopadla na mnoho dalších vlád.

Nižší valorizace důchodů platí. Ústavní soud stížnost zamítl

Domácí

Překvapilo vás něco na rozhodnutí Ústavního soudu?

Překvapilo mě to jednoznačné odůvodnění Ústavního soudu. Nejsem právník, tak jsem neměl představu o tom, jaké argumenty může vzít soud v potaz. Každopádně to odůvodnění bylo velmi v souladu s ekonomickým pohledem, na základě kterého vláda rozhodnutí udělala.

Proč myslíte, že opozice byla tak zásadně proti zkrácení valorizací? Protože vzhledem k tomu, co říkáte, a vzhledem k preferencím by právě hnutí ANO na tom celém mohlo vlastně vydělat, pokud by bylo v příští vládě a nemuselo řešit zvýšené výdaje.

To odůvodnění jejich chování je velmi jednoduché. Jejich elektorát jsou starší lidé, těch se to aktuálně dotýká, a v tomto případě negativně. Takže opozice hraje hru o tom, že se jich zastává.

Ústavní soud poznamenal i to, že vláda postupovala sociálně odpovědně. Protože změna ve valorizacích pomohla víc těm seniorům, kteří berou nižší důchody, než těm, kteří berou vyšší. Je to tak?

No právě, mimořádné valorizace v důsledku vysoké inflace byly špatně nastavené od prvopočátku.

A jeden z faktorů byl i to, že ve chvíli, kdy mělo mimořádné navýšení zalepit velmi rychle díru v kapsách důchodců, přilepšovalo víc těm vysokopříjmovým seniorům než těm s nižším důchodem. A to, jakým způsobem se teď překryla původní mimořádná verze s novou, pomohlo více naopak nízkopříjmovým důchodcům. Takže v tomto případě k tomu opravdu vláda přistoupila správně.

Pomohlo to celé také nějak výrazně udržitelnosti celého důchodového systému? Nebo je to jen velmi malá změna, která bez dalších zásahů vlastně ničemu nepomůže?

Určitě to neřeší dlouhodobé problémy se stárnutím populace. Na druhou stranu, kdybychom toto nezastavili, tak k problémům, které nás stejně čekají, by přišel další. On byl celý sociální systém, do kterého důchody patří, vytvořen zvláštním způsobem. Tehdy nikdo nepočítal s tak vysokou inflací.

Když se podíváme, kdo byl a je plně chráněn před inflací, jsou to pouze důchodci. Když se podíváte třeba na rodiny s dětmi, jim nikdo automaticky při vysoké inflaci nic nezvedá. To není správně. Důchodci by měli být určitě chráněni, ale ne úplně stoprocentně.

To, že populace stárne, víme. Z hlediska důchodů je to velký problém. Jaká jsou vlastně čísla?

Demografický vývoj je stále velmi podobný. To znamená, že se nám zvýší o 50 procent počet důchodců v ČR v horizontu patnácti až dvaceti let. Tím, jak budou odcházet generace Husákových dětí do důchodu a nebudou nahrazovány už takto silnými generacemi, se nám významným způsobem sníží podíl pracujících na jednoho důchodce.

Samozřejmě částečně to mohou kompenzovat migranti, ale to je velmi nejistý faktor. Porodnost nám také velmi kolísá, chvíli jsme na špičce Evropy, nyní to zase výrazně kleslo, takže v průměru si myslím, že žádné překvapení nás nečeká a čeká nás pokles podílu pracujících v populaci.

Právě, na jednoho důchodce z řad dnešních padesátníků budou vydělávat dva ekonomicky aktivní lidé. Je to tak?

To číslo přibližně odpovídá.

Většina zemí západní Evropy má už vyšší důchodový věk, než máme my. A my k tomu musíme také směřovat.
Filip Pertold

Co s tím tedy teď nutně musí Marian Jurečka udělat, aby důchodový systém i za těchto podmínek fungoval?

První fáze změn už nastala v září, kdy se omezovaly valorizace a přístup k předčasným důchodům (také tuto normu napadla opozice u Ústavního soudu – pozn. redakce). A to, co vláda už schválila a je v meziresortním řízení, je vlastně druhá fáze. Je tam navyšování důchodového věku nad 65 let.

To je hlavní podmínka, aby mohl dál celý systém fungovat? Bez toho to nejde?

To tam musí být. Trh práce je naprosto klíčový pro udržitelnost prvního pilíře. Ten je totiž odvislý od toho, kolik lidí tady bude pracovat a samozřejmě kolik budou odvádět do systému.

A když opozice opět říká, že na tohle nikdy nepřistoupí, že je proti tomu?

Myslím si, že přes to nejede vlak. Vzhledem k demografickým skokům, které zažíváme, to jinak nejde. Většina zemí západní Evropy má už vyšší důchodový věk, než máme my. A my k tomu musíme také směřovat.

Jaký věk bude optimální, aby systém dál fungoval? Kupříkladu 67 nebo 69 let?

Tak to není. Neexistuje optimální věk. Ale je jasné, že musíme zvyšovat účast starších lidí na trhu práce. Samozřejmě to musí být doprovázeno dalšími nástroji, jako je aktivní politika zaměstnanosti, částečné úvazky, prevence ve zdravotnictví a podobně. Všechna opatření směřují k tomu, aby zůstávalo víc lidí na trhu práce.

Důležitá je i výše důchodu. Ta bude trochu snižována pro nově přiznané důchody, ale vlastně velmi pozvolna a velmi mírně. A pak třetí hledisko, se kterým se počítá, jsou samotné daně a jejich zvyšování.

A všechna tato opatření, o kterých jste mluvil, obsahuje norma, kterou teď projednávají jednotlivé resorty?

To základní k prvnímu pilíři tam je. Není tam zvyšování daní, ale to je něco, co současná vláda ani podle mě nemá řešit. To bude až jakési tahání za záchrannou brzdu, když zjistíme, že nám nestačila dvě opatření. Ale je tam zvýšení důchodového věku i postupné mírné snižování přiznaných důchodů.

Teď jde o to, aby vláda dobře vykomunikovala a lidé pochopili, že ani jedno není katastrofa, že existují i možnosti, jak dopady změkčit. V případě zvyšování důchodového věku to jsou například částečné úvazky, přeškolování a tak dále. Ale největší mezera reformy je u třetího pilíře, tedy u penzijního spoření. Tam zatím bohužel došlo jen ke kosmetickým změnám.

Jste přesvědčený, že dnešní čtyřicátníci, padesátníci budou mít ještě nějaký důchod, ze kterého by vyžili?

Myslím, že největší omyl, který tady koluje, je, že nebudou důchody. Ale lidé si samozřejmě musí také spořit. Čím máte vyšší příjem během aktivního života, tím byste si měli spořit víc, protože náhradový poměr významným způsobem klesá s příjmem lidí. Platí, že čím máte nižší příjem, tím vám státní důchod nahradí větší část vašeho příjmu.

Ale co se týče spoření, musí být prostor, aby produkty, do kterých mohou lidé dávat peníze, byly dostatečně kvalitní, jednoduché, nízkonákladové, transparentní, aby aktiva měla vysoké výnosy. Tam si myslím, že máme opravdu nejvíc co dělat.

Chuťovky jsou podcast z politiky, ekonomiky a společnosti. Hosté Evy Mikulecké z řad odborníků glosují svižně a jasně podstatné dění. Krátce a s nadhledem o tématech, ve kterých se už neztratíte.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám