Článek
Na sluneční skvrně s označením AR 4204 proběhla v sobotu 30. srpna ve 22:02 SELČ středně silná erupce třídy M 2,7. Ačkoliv tato událost nebyla nikterak intenzivní, trvala téměř tři hodiny, což byla dostatečná doba na uvolnění plazmatického oblaku. Data z koronografů následně potvrdila, že částice s vysokou pravděpodobností míří i směrem k Zemi.
Vyvržený sluneční materiál nyní putuje vesmírem rychlostí až 1000 kilometrů za sekundu. K naší planetě podle výpočtů amerického Národního úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) dorazí v pondělí po 22. hodině. Nicméně je nutné počítat s možnou odchylkou předpovědního modelu, která se pohybuje okolo 8 hodin.
Na Slunci se v posledních dnech nachází větší množství skvrn.
NOAA vyhlásil výstrahu před středně silnou geomagnetickou bouří G3. Vědci předpokládají, že třetí z pěti stupňů geomagnetické aktivity po příchodu slunečního materiálu k Zemi potrvá 18 až 24 hodin. V noci na úterý bychom tak mohli i z České republiky nad severním obzorem pozorovat polární záři.
A strong G3 geomagnetic storm watch was issued by NOAA/SWPC beginning late on September 1st when the halo CME observed...
Posted by Space Weather by SolarHam on Sunday, August 31, 2025
Příznivé počasí na Moravě a ve Slezsku
Ideální pozorovací podmínky se tentokrát naskytnou lidem ve východní polovině republiky. V Čechách se během večera od západu začne nasouvat oblačnost zvlněné studené fronty, která postupně pokryje většinu oblohy. Na Moravě a ve Slezsku po většinu noci převládne ještě polojasno až skoro jasno, pouze v údolích se mohou vytvořit lokální mlhy.
Méně oblačnosti se očekává hlavně ve východní části země. Od západu začne přibývat frontální oblačnosti.
Pro zachycení polární záře se doporučuje fotoaparát nebo mobilní telefon s manuálním režimem focení umístit na pevný stativ a mířit na odkrytý severní obzor.
Na zařízení je vhodné nastavit co nejnižší clonové číslo, manuální zaostření na nekonečno, delší expoziční čas okolo 5 až 10 sekund a ISO (citlivost senzoru na dopadající světlo) na hodnoty mezi 800 a 3200, případně i vyšší podle schopností fotoaparátu a světelných podmínek.
Princip vzniku polární záře
Polární záře neboli aurora je barevný světelný úkaz, který se odehrává v atmosféře ve výškách okolo 90 až 200 kilometrů nad zemským povrchem. Vzniká při interakci příchozích slunečních částic z erupcí s magnetickým polem Země. Nejčastěji lze pozorovat záři červených, purpurových a zelených odstínů.
Na vzniku aurory se podílejí vyvržené elektrony, které interagují s prvky v atmosféře. Předaná energie z elektronů se projeví vyzařováním světla o různých vlnových délkách. Při srážce s atomy kyslíku vzniká zelená a červená barva. Reakce s ionty dusíku se projevuje modrou a fialovou barvou.
Zelená záře vzniká zhruba 100 km nad zemským povrchem, oproti tomu červená se tvoří až ve výšce kolem 200 km. Z našich zeměpisných šířek tak můžeme nejčastěji spatřit auroru červenou.