Článek
Tato situace vyvolala velké povodně, například v letech 1997 a 2002, ale také naposledy v roce 2024. Tím však podobnost nynější situace s předchozími povodněmi naštěstí končí.
Nejzásadnějším rozdílem by měly být celkové úhrny srážek. Zatímco v roce 2024 spadlo na hřebenech Jeseníků až 500 milimetrů, letos se tak vysoké srážkové úhrny nečekají. Předpovědní modely nepřekračují hranici 200 milimetrů, některé z nich simulují i méně než 100. ČHMÚ předpokládá nejvyšší úhrny v Beskydech, a to až 180 mm.
Kolik vody nakonec naprší závisí na tom, jak se bude níže, která už dostala jméno Gabriel, chovat nad Polskem.
V zasažené oblasti je navíc mnohem méně nasycená půda, než tomu bylo v září 2024. Současné sucho může být tentokrát prospěšné, protože prvních 50 až 100 milimetrů srážek se vsákne do půdy nebo je pohltí vzrostlá vegetace.
❗️Pohled na aktuální data týkající se výrazné srážkové situace zítra a pozítří ve Slezsku a na východě Moravy. Naznačíme také odlišnosti od povodní v září roku 2024. Více níže.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 7, 2025
💦Aktuální modely pokračují v trendu výrazných srážek během zítřejšího a středečního dne zejména v… pic.twitter.com/GxE0GdvHGk
A nakonec i nejvíce zasažená oblast bude jiná. Letos by mělo nejvíce srážek spadnout na návětří Beskyd. Při loňských povodních pršelo nejvíce v Jeseníkách. I zde by se však měli mít místní na pozoru, protože poslední modelové výstupy naznačují srážkové úhrny přes 100 milimetrů.
Narůstá četnost extrémních srážek
Přestože tedy současná situace nebude ani zdaleka tak nebezpečná jako při povodních v roce 2024, problémy mohou stále nastat. Je tedy nutné sledovat aktuální zprávy a výstrahy meteorologů. Zároveň, jak se bude tlaková níže nad Polskem přetáčet, hrozí další srážky až do konce týdne, i když už by neměly být tak vydatné jako v úterý a ve středu.
Klimatické modely předpovídají, že při nárůstu průměrné globální teploty, vzroste četnost extrémních srážek.
— faktaoklimatu.cz (@faktaoklimatu) July 8, 2025
Co říkají data?
☔Data dávají modelům za pravdu. Prudké srážky (např. 99. percentil) výrazně zesilují v mnoha regionech.
📈Dopady změny klimatu jsou měřitelné už dnes. pic.twitter.com/LfqIQPPIlD
Podobných srážkových epizod bohužel v důsledku klimatické změny v posledních letech přibývá a s velkou pravděpodobností bude jejich četnost i nadále narůstat. Vysoká teplota moří a atmosféry, která tak dokáže pojmout více vodní páry, jsou hlavními faktory změn.
Hydrometeorologické extrémy jsou stále běžnější. Zatímco ještě o víkendu panovalo na většině území Česka extrémní sucho, v jeho východní části teď hrozí povodně. Na západě naopak bude srážkový deficit i nadále pokračovat, protože na rozdíl od východní části zde spadne jen zanedbatelné množství srážek.