Článek
Proč jsou letní vedra ve městech důležitým tématem? Mohou nás nějak ohrozit?
Ve městech žije více než polovina obyvatel Česka. Zároveň do měst dojíždějí lidé za prací nebo vzděláváním. Ve městech je tak vysoká koncentrace osob. Teplotní extrémy jsou ve městech zesíleny efektem tzv. tepelného ostrova města, a proto jsou zde lidé vůči vedrům zranitelnější. Měření i modelové simulace navíc dokládají, že ve střední Evropě přibývá extrémních projevů počasí, včetně nárůstu frekvence a intenzity vln veder. To má negativní dopad na kvalitu života, zdravotní stav populace i na nárůst úmrtnosti v dotčených oblastech, například právě ve městech.
Změnilo se podle Vás v posledních desetiletích vnímání problému horka ve městech?
Zejména v souvislostí s projevy klimatické změny se problematika dostává do obecného povědomí. Většina roků s historicky nejvyšší průměrnou teplotou vzduchu byla v posledních dvou dekádách. Přesto aktuálně nejsou vlny veder nijak legislativně ošetřeny, takže neexistuje postup v případě krize. V minulosti se zároveň zavádělo množství adaptačních opatření, jejichž účinnost se nijak neověřovala ani nehodnotila. V posledních letech se naštěstí situace mění, stejně jako přístup samospráv a státní správy, čehož si velmi ceníme.
Jaká opatření česká města nejčastěji realizují, aby zmírnila dopady extrémních teplot? Spolupracujete s nimi na jejich zavádění?
Velmi oblíbenými adaptačními opatřeními jsou výsadby stromů, případně jiné prvky modro-zelené infrastruktury, například zelené střechy, zelené stěny, mlžné brány, pítka, fontány nebo zelené průlehy. Naše skupina se přímo na implementaci nepodílí. Zaměřujeme se na zjištění a vysvětlení všech mechanismů, které opatření reálně mohou mít, ať těch pozitivních či negativních.
Při horkém počasí ve městech hledáme každou možnost ochlazení (ilustrační foto)
Která opatření jsou dle výzkumu nejefektivnější a u kterých naopak převládají negativa?
Naše výsledky ukazují, že jedno univerzálně platné opatření prakticky neexistuje. Například fontána sice mírně ochladí své nejbližší okolí, ale jen v řádu jednotek metrů. Vliv mlžných bran je podobný, rozhodně neochladí celou ulici. U stromů je vždy nutné zvážit i sekundární faktory, jako údržbu stromu, prostor pro růst, jde-li o „parkový“ nebo „uliční“ strom apod. Například efekt „uličních“ stromů je primárně stínění povrchu, naopak ochlazování výparem je, zejména v období vln veder, výrazně nižší. Stromy také mohou mít vliv na ventilaci uličních kaňonů a tím na znečištění vzduchu. Efektivita opatření by se tedy měla posuzovat individuálně pro každou lokalitu.
Jakým způsobem aktuálně zkoumáte vliv letních veder ve městě?
Množství studií poukázalo na fakt, že teplota vzduchu nebo povrchová teplota nejsou pro města vypovídajícím ukazatelem tepelného komfortu obyvatel. Aby bylo možné přesněji reflektovat vliv tepelného prostředí města na člověka, byl zaveden pojem „pocitová teplota“. Ta zahrnuje nejen vliv teploty vzduchu, ale i vliv slunečního a tepelného záření, vlhkosti vzduchu a jeho proudění. Tyto charakteristiky dokážeme vypočítat a vyjádřit pomocí biometeorologických indexů.
Proč je důležité zkoumat detailněji pocitové teploty ve městě, a ne pouze ty „oficiální“ teploty z meteorologických stanic?
Důležitým faktorem pocitové teploty je záření. Nejde jen o přímé sluneční paprsky, ale i o odražené záření například od oken a fasád nebo o tepelné záření, které kromě slunce vyzařují také všechny povrchy v okolí. Běžné meteorologické stanice měří pouze teplotu vzduchu a jsou konstruovány a umisťovány tak, aby byl vliv záření zanedbatelný. Pro stanovení pocitové teploty aktuálně používáme klimatické modely nebo specializovaná měření, například pomocí kulového teploměru nebo radiometru.
Ani jedna z těchto metod však nezahrnuje „subjektivní“ složku pocitové teploty, která závisí na konkrétní činnosti, fyziologických parametrech, oblečení a psychickém rozpoložení daného jedince. Z fyzikálního hlediska tedy sice víme, kde může být problém s vedry, ale vnímají občané situaci stejně? Tyto faktory lze samozřejmě generalizovat a kvantifikovat, ale výsledek nikdy nebude tak přesný. Z toho důvodu jsme spustili nový projekt Mapování pocitové teploty v Praze, abychom mohli zapojit také širší veřejnost.
Online dotazník k projektu Mapování pocitové teploty v Praze
V čem to bude spočívat a jak se může veřejnost zapojit?
V rámci projektu jsme se rozhodli porovnat „objektivní“ výsledky modelu s tím, jak je tepelné prostředí skutečně lidmi vnímáno. Chceme zjistit, ve kterých částech města se lidé během léta cítí příjemně a kde jim naopak horko působí potíže. Respondenti mohou na interaktivní mapě Prahy označit tyto oblasti a ohodnotit je na základě jednoduché sedmibodové škály. Dotazník je navržen tak, aby byl maximálně uživatelsky přívětivý a zabral jen několik minut. Zajímá nás názor nejen obyvatel Prahy, ale i všech, kteří město dobře znají – třeba pravidelných návštěvníků nebo těch, kdo zde pracují. Názor široké veřejnosti je pro nás nesmírně důležitý.
Budou výsledky přístupné veřejnosti? Je v plánu je využít pro územní plánování?
Věříme, že díky spolupráci s pražským magistrátem, Institutem plánování a rozvoje a Operátorem ICT budou data na konci kampaně vyhodnocena, diskutována a zveřejněna. V dalších krocích projektu se chceme zabývat příčinami; proč jsou zvolené lokality vnímány pozitivně nebo negativně. Následně předáme výsledky odpovědným organizacím, aby bylo možné využít mapování jako podklad pro cílené plánování.
Města by měla sloužit jejich obyvatelům, nikoli být nedotknutelným skanzenem
Plánujete podobné projekty do budoucna i v jiných městech?
Do budoucna ano. Zároveň bychom i rádi vyhodnotili praktický dopad, tzn. jestli se adaptovaná lokalita opravdu „pocitově zlepšila“. Každopádně se jedná o dlouhodobou vizi a zaleží i na politické vůli v konkrétních městech situaci skutečně řešit.
Podle dosavadních výsledků předchozího výzkumu, v jakých částech Prahy lidé nejčastěji pociťují extrémní teploty?
Aktuálně víme opravdu pouze to, co naznačují modely, případně kde máme k dispozici výsledky měření. Jak vidí situaci obyvatelé, nevíme, což chceme kampaní změnit. Z hlediska pocitové teploty jsou však všeobecně nejvíce rizikové otevřené prostory, například náměstí nebo chodníky v blízkosti osluněných stěn budov. Sídliště bez vegetace s velkým množstvím parkovacích ploch nebo suchým trávníkem také nejsou ideální lokalitou. Podobným případem jsou brownfieldy, skladovací a průmyslové areály nebo okolí nákupních center.
Pocitová teplota v městské čtvrti Holešovice
Rada pro čtenáře. Mohou sami něco udělat, když jsou během horkého dne v prostoru města?
V dnešní době je značné množství nákupních center klimatizovaných, což může výrazným způsobem snížit stres z tepla. Alternativou v centrech měst mohou být parky nebo vnitrobloky se stíněním a lavičkami, ideálně doplněné pítky. Při pěší cestě městem stojí zato se více rozhlížet a plánovat. Někdy pomůže třeba jen přejít na opačnou stranu ulice do stínu budov či blízkosti vegetace.
Jaká je podle vás největší výzva pro Prahu, případně jiná česká města, v souvislosti se změnou klimatu?
Pro nás vědce je velkou výzvou pomoci s vybudováním varovného systému v rozlišení jednotek metrů, který by zahrnoval předpověď počasí. Prakticky by během vlny veder byla k dispozici mapa, která by na základě míry zranitelnosti, například podle věku, socioekonomického statusu občanů atd., a míry hazardu - v tomto případě hodnota teploty - určovala míru rizika pro danou oblast. Zároveň by v aplikaci byla k dispozici databáze lokalit, kde lze vliv horka minimalizovat.
Můžeme nárůst veder do budoucna zvládnout?
Podíváme-li se na jih Evropy, tak nárůst veder určitě zvládnout lze. Výzvou je i vývoj nástroje pro hodnocení efektivity a dopadů navržených opatření. Nicméně bude zapotřebí i systémových změn, jelikož města by měla sloužit jejich obyvatelům, nikoli být nedotknutelným skanzenem.
