Článek
„V úterý večer, v noci na středu a ještě i ve středu dopoledne je největší pravděpodobnost mrznoucích srážek s tvorbou ledovky v západní polovině Čech,“ uvedli meteorologové, podle nichž bude varování platit od úterních 18:00 až do středečních 9:00.
Varování se bude týkat Prahy, Karlovarského, Plzeňského, Ústeckého, Libereckého a částí Středočeského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje.
„Menší pravděpodobnost tvorby ledovky není vyloučena ani na ostatním území, a to i během dne,“ upozornil ČHMÚ.
14.01.2025 v 10:43 vystraha CHMU: Ledovka. Od 14.01. 18:00 do 15.01. 09:00. A,S,K,P,C,H,L,U. Vice na https://t.co/7Dw6hC7ZUL pic.twitter.com/Mc3AhFiyHK
— Český hydrometeorologický ústav_VYSTRAHY (@vystrahy) January 14, 2025
Kvůli ledovce se dají očekávat problémy v dopravě a opatrní by měli být i chodci.
Ve středu by mělo být převážně zataženo, na většině území se sněžením nebo déšť se sněhem. Zpočátku dne se bude jednat i o výše uvedený mrznoucí déšť. Odpoledne by mělo srážek ubývat. Teploty se dostanou nejvýše ke 3 °C.
Ledovka, námraza, zmrazky, náledí
LEDOVKA
Souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová vrstva. Vzniká při mrznoucím mrholení nebo dešti. Nejčastěji se objevuje v zimě při přechodu teplé fronty, kdy je ve výšce teplý vzduch, ale při zemi zůstávají teploty pod nulou. Podnulová vrstva je však natolik tenká, že v ní kapky nestihnou ztuhnout a po dopadu na povrch se kapky rozlijí do všech stran a okamžitě zmrznou.
Může mít tloušťku i několik centimetrů a není jen na zemi, ale obaluje i větve stromů nebo dráty elektrického vedení.
NÁLEDÍ
Vzniká zmrznutím vody na zemi. Nejčastěji se vyskytuje, když jsou přes den teploty nad nulou a v noci mrzne. Typicky se objevuje po přechodu studené fronty, kdy jsou po přeháňkách silnice mokré a v noci po poklesu teplot pod 0 °C vše zmrzne.
ZMRAZKY
Termín používaný pro náledí, které vzniká, když voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne, nebo když zledovatí sníh na silnicích či cestách.
NÁMRAZA
Nejčastěji se tvoří při mrznoucí mlze, kdy vzniká zmrznutím zpravidla přechlazených vodních kapiček při styku s povrchem. Může se vyskytovat na zemi i na svislých površích, třeba na sloupech elektrického vedení nebo na stromech.
Námraza může tvořit vrstvy několika centimetrů a vážit až několik kilo, což může způsobit například lámání větví. Námraza roste všemi směry stejnou rychlostí, ale při silnějším větru roste výrazněji ve směru proudění větru.