Článek
Co říkáte na to, že se konference WMO koná v Praze?
Je to výraz důvěry, že jsme schopni uspořádat takovou akci. Já mám tu čest být viceprezidentem regionální asociace WMO. Je to pro nás čest a také pro řadu lidí z ČHMÚ příležitost dozvědět se, jak věci probíhají i jinde v Evropě.
Jaké jsou výhody toho, že je Česko součástí WMO?
WMO zajišťuje celosvětovou výměnu dat ze všech meteorologických služeb a bez toho bychom nemohli existovat. Zároveň WMO definuje standardy, jak by ta měření měla vypadat. Další výhodou je, že je to platforma profesionálů, kde si můžeme vyměňovat zkušenosti a navazovat užší kontakty.
Například úzce spolupracujeme s Japonskou meteorologickou agenturou. Ta pod sebou nemá hydrologii jako my, ale naopak třeba mají pod sebou zemětřesení a tsunami. Mají velmi propracovaný systém krizového řízení a ochrany obyvatelstva a tam spolupracujeme.
Jak se dá poučit ze zahraničí v systému varování a v čem je naopak Česko inspirací?
Jednou z klíčových iniciativ WMO a celé OSN je Early Waning for All. Je to hlavně pro země, kde ten výstražný systém není tak rozvinutý jako v České republice. Na druhou stranu můžeme sdílet zkušenosti i s kolegy v Evropě a porovnávat, jak to kde funguje. Evropa je trochu jiná než zbytek světa, protože většina zemí má systém propracovaný a spolupracuje i v rámci evropských meteorologických sdružení. Takže používáme víceméně jednotný systém varování obyvatelstva.
Takže už je to sjednocené a není potřeba si od sebe nic brát?
Co se týče vydávání výstražných informací, tak je to víceméně sjednocené. Ale rozdíly tam jsou, protože třeba většina meteorologických služeb na rozdíl od nás nebo Slováků a Poláků pod sebou nemá hydrologickou službu. Liší se to také v toku informací. U nás to jde přímo na IZS, na hasiče a teprve oni to distribuují krajům. V Německu třeba hrají velkou roli jednotlivé spolkové země a jejich hydrologické ústavy, a to pak může zpomalovat informace. To může mít fatální důsledky.
U nás to je tedy přímočařejší?
Ano, když porovnám velké povodně na řece Ahr v Německu a naší povodeň ze září 2024 a Valencie z října 2024, tak počet obětí je velmi rozdílný. Samozřejmě každé porovnání kulhá, každá povodňová událost je trochu jiná, ale stejně jde vždy o životy a ochranu majetku.
Popište prosím víc Early Warnings for All
Je to aktivita především zaměřená na rozvojové země, na Afriku, Asii, jižní Ameriku, tak aby všichni obyvatelé měli včas informace, že se blíží mimořádná událost a mohli ochránit své životy.
Jaká je role AI v předpovědích počasí? Řeší se to i zde na konferenci.
Měl by tu být i zástupce firmy Google, která vyvíjí model na základě strojového učení a umělé inteligence na předpovídání povodňových událostí. Google si vybral pět zemí z celé planety na kterých chce model nechat učit a testovat a my máme štěstí, že Česka republika je jedna z nich. Takže my s Googlem úzce spolupracujeme a v průběhu příštího roku bychom chtěli ten model na základě umělé inteligence zakomponovat do našich hydrologických předpovědních modelů.
Jak vidíte obecně význam AI v meteorologických a hydrologických předpovědích?
My chceme využívat nástroje AI v technických oblastech. Třeba bychom chtěli využít data z webových kamer. AI by sama dokázala z kamer identifikovat, že jde například o mlhu, takže by nebylo potřeba využívat fyzické pozorovatele. Další z oblastí, kde to využíváme jsou radary a projekce, kam se srážky budou dále pohybovat v následující hodině.
Kde já vidím největší výhody nasazení umělé inteligence je postprocessing. To znamená, že se model bude učit, co jednotlivé fyzikální (meteorologické) modely dávaly za výstupy a jaké nakonec bylo počasí a pomáhal by nám interpretovat který fyzikální model se za kterých okolností zdá být tím nejlepším, a jak by měl meteorolog udělat na základě fyzikálních modelů tu nejpřesnější předpověď.
Takže nahradí meteorology?
Já si myslím, že nenahradí. Z podstaty věci ani nahradit nemůže. Vždycky tam musí být nějaká lidská odpovědnost. Nemůžeme to nechat na umělé inteligenci. Ale meteorolog bude mít k ruce dalšího pomocníka. Vždycky tam bude muset být nějaký meteorolog, který řekne ano, myslím si, že to bude takhle. Na druhou stranu nástroje v Číně, které používají pro výstrahy a krizové řízení jsou úplně jinde než v Evropě.
Potenciál tam tedy je?
Je tam ten potenciál. Je to o tom nebát se toho a začít to využívat. I na to je dobrá WMO. My jsme relativně malá země, i naše služba je relativně malá, ale ve chvíli, kdy se dá víc malých služeb dohromady, tak můžeme něco společně vyvinout a používat.
Co si slibujete od nového ministra životního prostředí?
V ČHMÚ jsme se vždy snažili prezentovat pouze ta data, která jsme naměřili a ty předpovědi, které jsme vypočetli a jasně jsme si řekli, že tomu nechceme dávat jakýkoliv náboj ať už emoční, nebo jakýkoliv jiný. Snažíme se objektivně informovat, jak bylo a jak bude, jaké budou průtoky, jaká je kvalita ovzduší, jak to bude s kůrovcem, a tak podobně. A já předpokládám, že ať už bude ministrem kdokoliv, tak tohle bude potřebovat k tomu, aby tu funkci mohl racionálně vykonávat.
Nemůže být neshoda na otázce klimatické změny?
Je pravda, že také měříme vývoj klimatu. To, že objektivně zaznamenáváme vůči normálu 1961 až 1990 průměrný nárůst teplot na území České republiky o 2 °C, je objektivní fakt. Je zapotřebí to vzít na vědomí a začít se chystat na to, že se s největší pravděpodobností, v lepším případě, naplní střední scénáře, v horším případě ty pesimistické.
Mají být nové webové stránky ČHMÚ, kdy to můžeme čekat?
V tuto chvíli můžu říct, že budou zprovozněny pro všechny uživatele do konce roku.
