Článek
Z počátku neděle bude na většině území oblačno až zataženo, kolem poledne dorazí od jihozápadu teplá fronta, kterou bude doprovázet sněžení, později mrznoucí déšť. Večer budou postupně ustávat srážky od jihozápadu. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat od -3 do 2 °C.
V noci na pondělí přijde rychlé oteplování s teplotami až k 6 °C. Během pondělí se rtuť teploměru vyšplhá na 8 až 10 °C v Čechách. Nad západní částí Moravy a Vysočinou se očekává zataženo nízkou oblačností, mlhy a teploty jen do 5 °C.
Sníh a nebezpečná ledovka
Sníh podle stávajících modelů nejvíce potrápí zejména severozápadní a severní Čechy, zde může napadnout až 8 cm nového sněhu. V nížinách bude nadílka menší, zato s vyšší pravděpodobností výskytu ledovky. Očekává se, že fronta přinese dva až sedm milimetrů srážek v podobě mrznoucího deště. To znamená velké komplikace pro řidiče, železničáře a chodce. Teploty by už ale během nedělní dvacáté hodiny měly v Čechách stoupat nad bod mrazu.
Hrozba ledovky bude trvat i na východě území, a to až do pondělního rána. Jak se bude fronta přesouvat k severovýchodu, vyskytne se mrznoucí déšť pravděpodobně v určité podobě na většině území. V souvislosti s tím také vydal Český hydrometeorologický ústav varování před vydatným sněžením a ledovkou.
Jak teplá fronta způsobí ledovku
Na první pohled se může zdát spojení pojmu „teplá“ a mrznoucího deště trochu nelogické. Teplá fronta je rozhraní oddělující vzduchové hmoty, které se liší teplotou a vlhkostí. Teplou frontou se označuje hraniční oblast rozdílných teplot, která postupuje do chladnějšího sektoru, tedy vytlačuje chladný vzduch.
Časosběr přechodu teplé fronty
Teplejší vzduchová hmota se nasouvá nad chladnější a těžší vzduch. Díky tomuto procesu vznikají také charakteristické oblaky, které doprovázejí samotnou frontu. Stovky kilometrů před ní vidíme vysoko na obloze řasovitou oblačnost v podobě oblaku typu cirrus a cirrostratus. Později se objevují oblaky přinášející srážky, konkrétně altostratus, stratus nebo nimbostratus. Někdy, pokud jsou oblaka spojená s teplou frontou dostatečně vysoko, mohou se na nich objevit dokonce i zimní bouřky.
Teplý vzduch leží ve vyšších vrstvách, tím se ale dostáváme k jádru problému, který je spojený s přechodem výraznějších teplých front během zimy. Srážky, které z frontální oblačnosti vypadávají, jsou díky vyšším teplotám v kapalném stavu. Zemský povrch a chladnější vzduchová hmota, do které fronta postupuje, mají teploty pod nulou. Dešťové kapky dopadají na podchlazený povrch a vzniká charakteristická ledová krusta. Pokud je fronta silná a déšť výraznější, může vznikat opravdu velmi nebezpečná ledovka.
Ledovka, námraza, zmrazky, náledí
LEDOVKA
Souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová vrstva. Vzniká při mrznoucím mrholení nebo dešti. Nejčastěji se objevuje v zimě při přechodu teplé fronty, kdy je ve výšce teplý vzduch, ale při zemi zůstávají teploty pod nulou. Podnulová vrstva je však natolik tenká, že v ní kapky nestihnou ztuhnout a po dopadu na povrch se kapky rozlijí do všech stran a okamžitě zmrznou.
Může mít tloušťku i několik centimetrů a není jen na zemi, ale obaluje i větve stromů nebo dráty elektrického vedení.
NÁLEDÍ
Vzniká zmrznutím vody na zemi. Nejčastěji se vyskytuje, když jsou přes den teploty nad nulou a v noci mrzne. Typicky se objevuje po přechodu studené fronty, kdy jsou po přeháňkách silnice mokré a v noci po poklesu teplot pod 0 °C vše zmrzne.
ZMRAZKY
Termín používaný pro náledí, které vzniká, když voda z úplně nebo částečně roztátého sněhu na zemi opět zmrzne, nebo když zledovatí sníh na silnicích či cestách.
NÁMRAZA
Nejčastěji se tvoří při mrznoucí mlze, kdy vzniká zmrznutím zpravidla přechlazených vodních kapiček při styku s povrchem. Může se vyskytovat na zemi i na svislých površích, třeba na sloupech elektrického vedení nebo na stromech.
Námraza může tvořit vrstvy několika centimetrů a vážit až několik kilo, což může způsobit například lámání větví. Námraza roste všemi směry stejnou rychlostí, ale při silnějším větru roste výrazněji ve směru proudění větru.
