Tepelná kupole uzavře Evropu pod rozpálenou pokličku

Probíhající vlna veder začala během víkendu v jihozápadní Evropě. V průběhu tohoto týdne se postupně šíří do dalších částí kontinentu a dále sílí. Vrcholu by podle současných předpovědí měla dosáhnout na začátku příštího týdne.

Největší pozornost meteorologů aktuálně poutá Francie, kde mohou teploty vystoupat až o 20 °C nad dlouhodobý průměr. Od neděle by se měly na většině území držet nad 35 °C, zatímco některá místa mohou překročit i hranici 40 °C. Ohroženy tak budou stovky měsíčních a možná i některé absolutní teplotní rekordy.

Ještě vyšší hodnoty mohou naměřit ve vnitrozemí Španělska a Portugalska, kde teploty mohou vystoupat až ke 45 °C. Ve srovnání s Francií však nejsou extrémní vedra v této oblasti tak výjimečná a odchylka od normálu zde bude nižší.

Teploty nad 40 °C hrozí také v Itálii. Hranici 35 °C pak mohou překročit oblasti na jihu Anglie, v zemích Beneluxu, ve střední Evropě nebo na Balkáně. Vlna veder se tak rozšíří do značné části evropského kontinentu.

Velmi teplý vzduch proudí do Evropy z tropických oblastí Atlantského oceánu a severozápadní Afriky. Podle portálu Severe Weather Europe je však hlavním motorem dalšího zesílení a rozšíření horkého počasí tepelná kupole, která se během tohoto týdne vytvořila nad kontinentem.

Tento meteorologický jev obvykle vzniká tehdy, když se tlaková výše zablokuje mezi dvěma tlakovými nížemi a setrvává nad stejnou oblastí po několik dní až týdnů. Tepelná kupole pak funguje jako poklice na hrnci, když zachycuje teplý vzduch v oblasti tlakové výše a stlačuje ho zpět k zemi. Vzduchová hmota se tak u povrchu dále ohřívá.

Situaci navíc zhoršuje přetrvávající sucho v části západní Evropy po rekordní vlně veder na konci května. Vysušená půda a vegetace ztrácí schopnost ochlazovat okolí prostřednictvím odpařování, což umožňuje ještě rychlejší růst teplot.

Právě kombinace suchých podmínek a přítomnosti tepelné kupole zvyšuje pravděpodobnost, že horké počasí vydrží delší dobu. Přestože předpověď na příští týden stále provází nejistota, stále více modelů připouští možnost, že současná epizoda bude výrazně delší, než se původně očekávalo.

Pokud vývoj počasí výrazněji nenaruší atlantské tlakové níže, mohou vysoké teploty přetrvávat až do konce června, přestože jejich intenzita bude v jednotlivých dnech kolísat.

Dopady takové události by mohly být značné, od dalšího prohloubení sucha přes zvýšené riziko lesních požárů až po negativní vliv na lidské zdraví. Zejména v oblastech, kde vedra přetrvají delší dobu, bude narůstat akumulovaný tepelný stres. Situaci navíc zhoršují velmi krátké a často tropické noci kolem letního slunovratu, které organismu poskytují jen omezený prostor k regeneraci.

Právě ve Francii se již objevují srovnání s mimořádnou vlnou veder z roku 2003. Ta si podle odhadů vyžádala téměř 15 tisíc obětí ve Francii a více než 70 tisíc napříč Evropou. Podobné epizody se přitom v důsledku klimatické změny stávají stále častějšími a intenzivnějšími.