Článek
Tyto informace přináší nová zpráva WMO o stavu globálních vodních zdrojů. Podle ní bylo v posledních sedmi letech zaznamenáno nejméně řek s „normálním“ průtokem v historii pozorování. Běžné hodnoty vykazovalo pouze 34 až 38 procent vodních toků.
V každém z posledních pěti let navíc národní meteorologické a hydrologické služby po celém světě hlásily rekordní počet povodní a such. Na Asii a Afriku připadala nejméně polovina všech zaznamenaných extrémních jevů souvisejících s vodou a více než 80 procent úmrtí, která si vyžádaly.
Meteorologové přitom neočekávají zlepšení, spíše naopak. „Jsme svědky stále častějších a silnějších katastrof souvisejících s vodou. Sílící jev El Niño dále zvýší v některých oblastech riziko sucha a v jiných záplav,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.
Zatímco ničivé povodně jsou kvůli tisícům úmrtí ročně více na očích, sucho představuje méně nápadné, zato dlouhodobější riziko. Rok 2025 patřil mezi nejsušší v historii pozorování, přičemž na více než 36 procentech sledovaného území byly průtoky řek pod normálem.
Průtoky řek v roce 2025 v porovnání s průměrem z let 1991 až 2020
Planeta vybírá ze svého „úsporného účtu“
Ještě větší problém než rychle se měnící části vodního cyklu, jako jsou srážky a odtok, však představují dlouhodobější zásoby vody. Patří mezi ně podzemní voda, jezera, voda uložená ve vegetaci nebo ledová a sněhová pokrývka. Jejich množství už více než deset let klesá.
„Tyto pomalé zásoby tradičně fungovaly jako úsporný účet planety. Jakýsi nárazník, který absorbuje špatné roky, aby se jediné období sucha neproměnilo přímo ve vodní krizi. Tento úsporný účet však vyčerpáváme,“ varuje Saulová.
Hlavním problémem je podle WMO mimořádně rychlé tání ledovců. Už čtvrtým rokem po sobě došlo k rozsáhlému úbytku ledovců ve všech světových regionech, kde se vyskytují. V letech 2023 až 2025 ztratily ledovce více než 1400 gigatun ledu, což odpovídá přibližně třetině ročního odběru sladké vody na celém světě.