Článek
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se na většině území ranní teploty pohybovaly mezi 7 a 12 °C. Výrazně chladněji bylo v místech, kde se utišil vítr. Tam teploty většinou klesaly ke 3 až 7 °C.
Nejchladněji bylo jako obvykle v horských mrazových kotlinách. Na stanici Kvilda-Perla klesla teplota pod −6 °C. Pod bod mrazu se dostala také na dalších stanicích na Šumavě a v Jizerských a Orlických horách.
Nejnižší hodnotu mimo horské kotliny zaznamenali meteorologové v Teplicích nad Metují-Zdoňově, kde teplota klesla na 0,9 °C. Ojediněle se vyskytly také přízemní mrazíky, častější byly na jihu Čech.
Opačný extrém představoval Frýdlant, kde ještě v pět hodin ráno naměřili 16 °C. Neobvykle vysoké teploty hlásily i další stanice. Jedním z důvodů byl podle ČHMÚ vítr, který zde promíchával přízemní vrstvu atmosféry a bránil tak jejímu výraznějšímu ochlazování.
K vysoké teplotě například na Frýdlantsku mohl přispět také fénový efekt. Při jihovýchodním proudění leží oblast v závětří Jizerských hor. Vzduch sestupující na jejich severní straně se může oteplovat a vysušovat, což teplotní rozdíly ještě zvýrazňuje.
Teplotní mapa Česka tak podle ČHMÚ působila „strakatě“, s nápadnými teplejšími pruhy uprostřed jinak chladnějších oblastí. Podle meteorologů jde už o několikáté ráno za sebou s podobně výraznými místními rozdíly.
