Článek
Srovnání aktuálního stavu a dlouhodobého průměru zásob vody ve sněhu za desátý týden roku zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nejvíce sněhu leží podle měření ČHMÚ na hřebenech Krkonoš a Šumavy. Průměrná výška sněhové pokrývky se zde pohybuje mezi 60 a 90 centimetry. Nejvíce, 87 centimetrů, ve středu ráno naměřili meteorologové na Blatném vrchu na Šumavě.
Na hřebenech ostatních pohoří je sněhu výrazně méně. V Jeseníkách a na Králickém Sněžníku dosahuje výška sněhu zhruba 30 až 55 centimetrů. V dalších pohraničních horách jsou hodnoty ještě nižší, většinou kolem 20 až 30 centimetrů.
Vodní hodnota sněhu k 9. březnu na území Česka
Mimo horské hřebeny je sníh už velmi vzácný. V závislosti na orientaci svahů se drží pouze v Jizerských horách a Krkonoších, přibližně od nadmořské výšky 700 až 1000 metrů. Na Šumavě se sněhová pokrývka vyskytuje zhruba od 900 až 1050 metrů nad mořem.
Hrozí jarní sucho
Nízké hodnoty potvrdilo také nedávné měření správců Krkonošského národního parku (KRNAP). Ti už 25 let sledují výšku sněhu na takzvané Mapě republiky, sněhovém poli pod Studniční horou, kde obvykle sníh odtává jako poslední. Letos zde naměřili vůbec nejnižší hodnotu za dobu měření.
Za neobvykle nízkými zásobami vody ve sněhu stojí především velmi teplé počasí, které trvá už od závěru února. Jen během posledního týdne na horách místy roztálo až 15 centimetrů sněhu.
Nízké zásoby vody ve sněhu mohou výrazně ovlivnit hydrologickou bilanci, zemědělství i ekosystémy. Sníh totiž funguje jako přirozený rezervoár, který vodu do krajiny uvolňuje postupně. Pokud roztaje příliš rychle, může se nedostatek vláhy projevit už na jaře.
