Článek
Sahara je zdrojem více než poloviny světových emisí prachu. Za suchého a větrného počasí nebo při pouštních bouřích se jemné částice dostávají vysoko do atmosféry a mohou být unášeny tisíce kilometrů daleko. Většina z nich míří přes Atlantik do Ameriky.
Při vhodném proudění se ale saharský prach dostává zejména na jaře i nad Evropu. Podle klimatologů v posledních letech dochází k jeho přesunu stále častěji. Prach se začíná navíc objevovat i v zimním období, což bylo dříve spíše výjimečné.
Výraznější epizody se objevily už v únoru a pokračují i během jara. Na začátku tohoto týdne se rozsáhlý oblak prachu šířil přes Středomoří až do střední Evropy.
Proč prachu přibývá
Podle odborníků je jedním z hlavních faktorů nárůstu těchto jevů klimatická změna. Vyšší teploty vysušují půdu a podporují rozšiřování pouští, což usnadňuje uvolňování prachových částic do atmosféry. Studie naznačují, že množství saharského prachu transportovaného do Evropy by se do konce století mohlo zvýšit až o 60 procent.
Roli hrají také změny povětrnostních vzorců. Zesilující tlakové níže nad Atlantikem a Středomořím podporují transport většího množství prachu ze severní Afriky směrem do Evropy.
Přítomnost saharského prachu v atmosféře přináší řadu vizuálně výrazných jevů. Typické jsou například oranžové východy a západy slunce nebo obloha s nažloutlým oparem.
Environmentální a zdravotní dopady
Vedle toho má ale prach i negativní dopady. Omezuje množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, a tím může tlumit růst teplot. Při srážkách se pak vyplavuje v podobě tzv. krvavého deště, který zanechává jemný povlak na autech, oknech i dalších površích.
Spadaný saharský prach na autě v centru Prahy na snímku z 11. března 2026
Jemné prachové částice zároveň zhoršují kvalitu ovzduší a mohou představovat zdravotní riziko, zejména v jižní Evropě, kde jsou zodpovědné za téměř polovinu úmrtí spojených se znečištěním PM10 (prachové částice o průměru menším než 10 mikrometrů).
Prach má dopad i na další oblasti. Například může snižovat účinnost solárních panelů, urychlovat tání sněhu a ledovců nebo komplikovat leteckou dopravu.
Omezení množství prachu v atmosféře by mohlo pomoci například lepší hospodaření s půdou a vodou v okrajových částech Sahary. V Evropě se mezitím klade důraz na systémy včasného varování, které pomáhají chránit nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Samotné technologie a předpovědi však problém nevyřeší. Nárůst výskytu saharského prachu je jedním z projevů širších změn klimatu, které budou Evropu ovlivňovat i v budoucnu.
