Polární vír výrazně oslabí. Může to být mimořádně brzy

Jedním z hlavních ukazatelů síly polárního víru je průměrná rychlost jeho západního proudění ve stratosféře. Podle předpovědi Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) by mělo toto proudění na začátku listopadu výrazně zeslábnout.

Středeční předpověď naznačuje, že by rychlost proudění mohla kolem 5. listopadu klesnout v průměru na 12 metrů za sekundu. To je zhruba o polovinu méně, než bývá pro toto období obvyklé.

Předpovídané oslabení je zajímavé především svým načasováním. Na severní polokouli se stratosférický polární vír začíná formovat během podzimu, kdy rychle klesají teploty nad Arktidou. Právě na začátku listopadu by proto měl za běžných okolností postupně sílit.

Historické srovnání dat od roku 1959 ukazuje, že v první listopadové dekádě klesla průměrná rychlost západního proudění pod 12 metrů za sekundu pouze ve třech letech. Nejméně to bylo 9. listopadu 1960, kdy dosáhla 10,49 metru za sekundu. Ve hře tak může být i dosažení historického rekordu.

Příčinou očekávaného vývoje je výrazné narušení běžného proudění v nižších vrstvách atmosféry. Meteorolog Judah Cohen upozorňuje na mohutnou blokující tlakovou výši mezi Skandinávií a Uralem, která může podporovat vznik a zesilování rozsáhlých atmosférických vln.

Ty se mohou za vhodných podmínek šířit z nižších vrstev atmosféry až do stratosféry, kde narušují silné západní proudění kolem Arktidy. Polární vír se následně může deformovat, přesouvat mimo oblast severního pólu nebo se v krajním případě rozdělit na dvě samostatná jádra.

Právě výraznou deformaci naznačují aktuální modelové výstupy. Místo relativně kompaktního víru ukazují na začátku listopadu protáhlou strukturu se dvěma oblastmi výraznější cirkulace.

Vývoj stratosférického polárního víru může mít významné důsledky také pro počasí při zemském povrchu. Ty se však obvykle projeví až s odstupem několika týdnů.

Výrazné oslabení polárního víru může přispět ke změnám tryskového proudění a podpořit vznik blokujících tlakových výší ve vysokých zeměpisných šířkách. Ty mohou narušovat převládající západní proudění a usnadňovat pronikání studeného arktického vzduchu do mírných zeměpisných šířek.

Neznamená to však, že každé oslabení polárního víru musí způsobit ochlazení. Zatímco jedna část severní polokoule může zažívat mimořádně chladné počasí, v jiné mohou současně převládat výrazně nadprůměrné teploty.

Zatím tedy nelze říci, zda a jak očekávané oslabení polárního víru ovlivní listopadové počasí v Evropě. Již nyní je však zřejmé, že vývoj polárního víru může být letos na začátku listopadu podstatně neobvyklejší, než bývá v této části podzimu běžné.