Polární vír čeká rozpad, může změnit průběh jara

Výhled na následující dny slibuje stabilní a typicky jarní počasí. Čekají nás vyšší teploty, dostatek slunce a jen minimum srážek. Březen i duben však už v minulosti několikrát ukázaly, že arktický vzduch může výrazně zasáhnout do počasí i v jarních měsících.

Pro ty, kteří se těší na jaro, i pro přírodu, která se začíná probouzet, nejsou nejnovější prognózy z polárních oblastí příliš příznivé. V příštích týdnech se totiž mohou vytvořit podmínky, které opět zvýší pravděpodobnost vpádu arktického vzduchu do středních zeměpisných šířek.

Klíčovou roli přitom znovu sehraje polární vír. Jeho struktura byla už od podzimu poměrně slabá a několik narušení během zimy vedlo k výraznému kolísání počasí napříč severní polokoulí.

Pozornost meteorologů se nyní opět obrací do stratosféry, kde se v chladné části roku nachází polární vír jako rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu, která pomáhá udržovat chlad nad polárními oblastmi. A právě zde se podle modelů chystají výrazné změny.

Aktuální výstupy naznačují, že během prvního březnového týdne dojde k výraznému stratosférickému oteplení. Jeho důsledkem by mohl být rozpad polárního víru na dvě části.

Podle meteorologů by tentokrát mohlo dojít dokonce k tzv. hlavnímu stratosférickému oteplení. Při něm se nejen rozpadne samotný vír, ale zároveň se obrátí silné západní proudění kolem něj na východní. Takový vývoj mívá zpravidla ještě výraznější dopady na počasí.

Hlavní stratosférické oteplení a následný obrat proudění nejsou běžné jevy a rozhodně se nevyskytují každý rok. Letos v zimě už k podobné situaci krátce došlo a přinesla neobvykle chladné lednové počasí. Dvě takové události během jedné zimy jsou poměrně vzácné.

Pokud se scénář naplní, může mít vývoj ve stratosféře zásadní dopad i na počasí u zemského povrchu. Tyto podmínky totiž výrazně zvyšují pravděpodobnost blokování západního proudění nad Evropou a následných vpádů studeného vzduchu.

Je však nutné zdůraznit dvě důležité skutečnosti. Ani tak výrazný rozpad polárního víru nezaručuje, že arktický vzduch zasáhne právě střední Evropu, i když pravděpodobnost takového vývoje roste. Zároveň se účinky těchto změn obvykle projeví s odstupem dvou až tří týdnů od rozpadu, tedy spíše v závěru března nebo na začátku dubna.

Aktuální měsíční prognózy zatím naznačují spíše teplotně nadprůměrný březen. Je však třeba dodat, že tento vliv případného rozpadu víru dosud nezohledňují. V následujících týdnech proto bude klíčové sledovat další vývoj ve stratosféře i to, jak se případné změny promítnou do počasí nad Evropou.