Článek
Jedná se o druhý rok po sobě, kdy byly ozonové díry relativně malé ve srovnání s řadou velkých a dlouhodobých ozonových děr v letech 2020–2023. Letos měla ozonová vrstva nad Antarktidou také vyšší koncentrace, což podpořilo naděje na zotavení.
Ozonová díra je ovlivněna teplotou a převažujícími větry ve stratosféře a také přítomností látek poškozujících ozonovou vrstvu emitovaných člověkem. CAMS hovoří o ozonové díře, když je vrstva ozonu nižší než 220 Dobsonových jednotek (DU).
„Dřívější uzavření a relativně malá velikost letošní ozonové díry je povzbudivým znamením a odráží stabilní meziroční pokrok, který nyní pozorujeme v obnově ozonové vrstvy díky zákazu látek poškozujících ozonovou vrstvu,“ uvedla ředitelka programu CAMS Laurence Rouil.
Ozonová díra nad Antarktidou začátkem listopadu
V roce 2025 se ozonová díra vytvořila relativně brzy a na začátku září dosáhla své maximální rozlohy pro dané období, 21,08 milionů km². To je výrazně méně než historické maximum 26,10 milionů km² zaznamenané v roce 2023.
Rozloha ozonové díry se od listopadu rychle zmenšovala a nakonec se úplně uzavřela 1. prosince.
Ve srovnání s posledními lety bylo nad Antarktidou naměřeno vyšší průměrné minimum ozonu a celkově byl nižší deficit ozonu.
I z dřívějších zpráv Světové meteorologické organizace (WMO) vyplývá, že ozonová vrstva je v nadcházejících desetiletích na cestě k obnově, ale WMO i zpráva programu Copernicus zdůrazňují důležitost dodržování Montrealského protokolu, jehož cílem je chránit ozonovou vrstvu postupným ukončením výroby řady látek, které jsou zodpovědné za její poškozování.
Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 15 až 30 km nad zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr ozonu vůči běžnému dvouatomovému kyslíku. Hraje stěžejní roli pro pozemský život – chrání planetu před ultrafialovým zářením. Konkrétně UV-B záření by mohlo poškozovat náš zrak, způsobovat rakovinu kůže nebo další zdravotní problémy.
Tzv. středněvlnné záření UV-B má vlnovou délku v rozsahu od 280 do 315 nm a obecně je z převážné většiny absorbováno ozonem ve stratosféře, resp. ozonové vrstvě.
