Článek
Nad západním pobřežím Severní Ameriky se v první polovině týdne usadila mohutná oblast vysokého tlaku. Po jejím okraji pak do západní Kanady proudil teplý oceánský vzduch, jehož příliv vyvrcholil ve středu 14. ledna.
Teploty v regionu tak stoupaly o více než 20 °C nad dlouhodobý průměr. V těchto oblastech uprostřed zimy obvykle mrzne i během dne, tentokrát však maxima na řadě míst vystoupala vysoko nad nulu.
Meteorologové dokonce připustili možnost, že by se teplota mohla vyšplhat až na 20 °C, což by bylo v lednu opravdu výjimečné. Hranice 20 °C nakonec pokořena nebyla, i tak ale v regionu padlo několik lednových rekordů. Nejvyšší hodnotu 19,5 °C naměřila stanice Claresholm v jižní Albertě.
Record high temperatures in Alberta 🇨🇦 with several monthly records!
— Thierry Goose (@ThierryGooseBC) January 15, 2026
🌡️19.5°C Clarehoslm ➡️ only 1.1°C from the AB January record!
🌡️18.2°C Warner
🌡️18.0°C Aden & Cross Drain
🌡️17.8°C Milk River & Pinhorn
🌡️17.7°C Enchant & Vauxhall
🌡️17.4°C Calgary (0.2°C from record)#ABstorm pic.twitter.com/sy1GHNlazd
Místy však vysoké teploty nebyly jen výsledkem přílivu teplé vzduchové hmoty, ale i jevu známého jako chinook. Jde o teplý a suchý vítr fénového typu, který při západním proudění sestupuje na východní straně Skalnatých hor.
Pojídač sněhu
Nejvýrazněji se projevuje v zimě, kdy může během krátké doby způsobit prudké oteplení a následně stejně rychlé ochlazení. Podobný jev bylo možné sledovat na mnoha stanicích v regionu.
Největší teplotní změny zaznamenali v Yohin Lake v jihozápadní části Severozápadních teritorií. Během pouhých dvou hodin zde teplota vystoupala z -19 °C na +8 °C, což je nárůst o neuvěřitelných 27 °C. Ještě rychlejší byl následný pokles, kdy pouze během jedné hodiny klesla teplota zpět o 23 °C.
Při vysokých teplotách tak obvykle dochází k rychlému tání sněhu a není proto divu, že si chinook vysloužil přezdívku „pojídač sněhu“ (v originále „snow eater“). Kombinace teplého vzduchu a fénového efektu tak vede k rychlé ztrátě sněhu v celé oblasti.
Unseasonably warm January temperatures in Calgary are making ice surfaces dangerously unpredictable. Officials are urging extreme caution. The Weather Network's @ConnODonWeather has more from Alberta. pic.twitter.com/HAWk4LSdyL
— The Weather Network (@weathernetwork) January 14, 2026
S tím souvisí i další problémy. Teploty se totiž často v noci dostávají pod bod mrazu a tající sníh pak znovu zmrzne, což vytváří nebezpečně kluzké povrchy. Teplé počasí rovněž vede v některých oblastech k extrémnímu riziku lavin.
Nejteplejší lednové počasí od roku 2015 ukončil ve čtvrtek příliv studeného arktického vzduchu od severu. Už o víkendu ale teploty opět porostou nad nulu, což bude dále potvrzovat extrémní kolísavost letošní zimy.
Princip fénového efektu
Fén je teplý suchý padavý vítr na závětrné straně horských překážek (například v Alpách). Na návětrné straně hřebene dochází k nasycení vystupujícího vzduchu a v některých případech i k vypadávání srážek, což se na závětrné straně projevuje oteplením vysušeného vzduchu při jeho nenasyceně adiabatickém sestupu.
V důsledku toho může rozdíl mezi teplotou vzduchu na návětrné a závětrné straně hor dosahovat až desítky °C. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane. Fén však může nastat i bez vypadávání srážek na návětrné straně pohoří, a to především u nižších horských hřebenů. Na území ČR se může projevit například v závětří Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků.


