Článek
Podle naměřených dat z detektorů blesků sítě blitzortung nad Českem do středeční půlnoci udeřilo přesně 35 166 výbojů. Převážná většina záblesků se odehrála mezi oblaky a největší elektrická aktivita se vyskytla na bouřkovém systému, jenž procházel okolo 23. hodiny jihovýchodní částí Středočeského kraje.
Z pohledu pozorovatelů šlo v pásu od Příbrami k Hořicím až o několik probliknutí oblohy za sekundu. Takto bleskově aktivní bouřky se v Česku objeví v řádu nižších jednotek případů za rok.
První jádro vzniklo na Šluknovsku
Rozvoj předfrontálních bouřek v odpoledních hodinách zpočátku blokovala vrstva vysoké a střední oblačnosti, ale to se během relativně krátké chvíle změnilo. První osamocené bouřkové jádro vzniklo krátce po 17. hodině na Šluknovsku, odkud ale naše území rychle opustilo.
K dalšímu explozivnímu rozvoji bouřek došlo v regionu východně od Prahy, kde se ve vhodných atmosférických podmínkách zformovalo hned několik tzv. supercelárních bouří, které se vyznačovaly především silným krupobitím. Tato izolovaná bouřková jádra vykazující rotaci se přesouvala dále k severovýchodu přes Královéhradecký a Pardubický kraj.
Vznikající středeční supercela severovýchodně od Prahy
Největší kroupy okolo 4 cm podle dosavadních zjištění padaly na Nymbursku a Hradecku. Výrazné škody na vegetaci zřejmě napáchala akumulace několikacentimetrových krup ve městě Sadská jihozápadně od Nymburka, kde se vytvořil ,,kroupový koberec“.
Nánosy krup v Sadské na Nymbursku
Kvůli bouřkám v Česku hasiči vyjížděli k téměř 500 událostem, nejčastěji odklízeli spadlé stromy a čerpali vodu. Bez elektřiny bylo kolem půlnoci víc než 70 tisíc odběratelů. Stromy spadlé na trať omezily provoz třeba u Benešova, Sedlčan na Příbramsku nebo Pacova na Pelhřimovsku.
Co je supercela a jak vzniká?
Supercela je speciální druh osamocené bouřky s jedním dominantním vzestupným a rotujícím proudem. Charakterizuje ji také přítomnost tzv. mezocyklony, tedy oblasti otáčející se kolem vertikální osy. V mezocykloně se nachází oblačná sníženina zvaná wall cloud, ze které se v některých případech může spustit i tornádo. Při vhodných podmínkách supercely přežijí i několik hodin.
Supercelární bouře pro svůj vývoj potřebují specifické podmínky atmosféry. Mezi nejdůležitější parametry patří dostatečně instabilní prostředí (teplota s výškou musí rychle klesat) a energetická podpora pro výstupné pohyby vzduchu, která je známá pod zkratkou CAPE. Dalším klíčovým faktorem je tzv. vertikální střih větru, jenž znamená změnu směru a rychlosti větru s výškou. V neposlední řadě se sleduje i tzv. helicita, která udává schopnost rotace výstupných proudů vzduchu kolem vertikální osy.
Na meteorologickém radaru klasickou pravostáčivou supercelu poznáme zejména podle odrazu ve tvaru háku (tzv. hook echo) a mírně odkloněného směru postupu oproti ostatním buňkám. Příkladem mohou být přicházející bouřky od západu na východ, kde se supercela začne stáčet směrem k jihovýchodu.
Bleskově nabité bow echo
Se setměním do Česka přes Šumavu vstoupil očekávaný bouřkový systém, který začal výrazně nabírat na intenzitě v okolí středočeské Příbrami, odkud se přesouval dále na Benešovsko, kde napáchal největší škody silný vítr.
Postupující bouřkový komplex se postupně zformoval i do tzv. bow echa, což je radarový odraz ve tvaru obráceného písmene C. Bouře je charakteristická zejména ničivými nárazy větru a často vysokou bleskovou aktivitou.
Tohle je proste neuveritelne! pic.twitter.com/zhGg4AkuKC
— Lukáš Ronge (@RongeLukas) June 4, 2025
,,V rámci bouřkového systému (postupně tzv. bow echa) jdoucího z Pošumaví k severovýchodu byl pak vydán později večer i nejvyšší stupeň výstrahy na pozorovaný jev. Bouřka ale nenaplnila z hlediska nárazů větru předpoklady, avšak nárazy kolem 90 km/h byly na stanicích zaznamenány (nejvíce Nový Bydžov 92 km/h, Česká Skalice, Rozkoš a Hulice 88 km/h),“ uvedl na Facebooku Český hydrometeorologický ústav.
Podle detekce blesků se nejvyšší blesková aktivita soustřeďovala nad jihovýchodní částí Středočeského kraje.