Článek
Češi na nebi o víkendu mohli vidět kruhové nebo eliptické útvary uvnitř jinak celistvé vrstvy středního patra oblaků typu altocumulus. Všechna pozorování měla jeden společný jmenovatel, a to předchozí průlet letadla skrz zmíněnou oblačnost.
Ačkoliv jev vypadal na první pohled poněkud záhadně a některé lidi podněcoval k různým konspiračním teoriím, jednalo se o prostou přeměnu vodního skupenství v atmosféře.
Díra ve vrstvě střední oblačnosti typu altocumulus na Brněnsku
Tato oblačná zvláštnost má v meteorologickém slovníku latinské pojmenování cavum (dutina), ale ve světě je známá především pod anglickým označením fallstreak hole, které můžeme volně přeložit jako průletová oblačná díra.
Mráz a přechlazená voda čaruje
Ke vzniku fenoménu oblačných děr je zapotřebí souhra několika okolností. Ve výšce obvykle kolem šesti kilometrů nad zemských povrchem se musí teplota pohybovat hluboko pod bodem mrazu, při čemž v tenké vrstvě oblačnosti se nachází voda ještě v kapalném stavu.
Přechlazené vodní kapky se vlivem vnějšího impulsu, například při průletu letadla, okamžitě přemění na ledové krystalky. Podobným efektem vzniká i běžná námraza na křídlech letounů.
Díra v oblačnosti po průletu letadla na Blanensku
Tyto částečky ledu na sebe následně dominovým efektem nabalují další vodní kapky z okolí, čímž vznikne malý bezoblačný prostor. Velké množství nashromážděných ledových krystalků začne z prostředku otvoru vypadávat, ale v suchém vzduchu pod oblačností se rychle vypaří.
Není žádným tajemstvím, že s oblačnými dutinami se setkáme nejčastěji v okolí letišť. Za vhodných podmínek se díry mohou udržet i několik hodin. Obvykle mají průměr jednotek až desítek kilometrů a větší exempláře mohou být dokonce viditelné i na snímcích z meteorologických družic.