Článek
Při pondělních bouřkách detektory blesků sítě Blitzortung nad územím České republiky zaznamenaly přesně 19871 výbojů.
Zpočátku rozvoj intenzivních bouřek blokovala vrstva suchého vzduchu ve výšce okolo čtyř kilometrů nad zemí. Velké množství dostupné energie pro vývoj bouřek společně se silnějším střihem větru ale vrstvu prorazily a situace se začala po 15. hodině odpolední rychle měnit.
Supercela na jihu Čech
V Bavorsku poblíž našich hranic se vytvořila velmi intenzivní bouřka, která se rychle stala tzv. supercelou. V prostředí se silným vertikálním střihem větru, kde vítr mění s výškou rychlost a směr, tato rotující bouřková buňka postupovala svižně přes Českobudějovicko dále na východ. Izolovaná bouřka urazila vzdálenost přes 150 kilometrů a u Moravských Budějovic se následně rozpadla. V jádru supercely se vyskytovaly kroupy o velikosti kolem 2 až 3 cm a vysoká blesková aktivita.
Supercelární bouře severně od Českých Budějovic
Co je supercela a jak vzniká?
Supercela je speciální druh osamocené bouřky s jedním dominantním vzestupným a rotujícím proudem. Charakterizuje ji také přítomnost tzv. mezocyklony, tedy oblasti otáčející se kolem vertikální osy. V mezocykloně se nachází oblačná sníženina zvaná wall cloud, ze které se v některých případech může spustit i tornádo. Při vhodných podmínkách supercely přežijí i několik hodin.
Supercelární bouře pro svůj vývoj potřebují specifické podmínky atmosféry. Mezi nejdůležitější parametry patří dostatečně instabilní prostředí (teplota s výškou musí rychle klesat) a energetická podpora pro výstupné pohyby vzduchu, která je známá pod zkratkou CAPE. Dalším klíčovým faktorem je tzv. vertikální střih větru, jenž znamená změnu směru a rychlosti větru s výškou. V neposlední řadě se sleduje i tzv. helicita, která udává schopnost rotace výstupných proudů vzduchu kolem vertikální osy.
Na meteorologickém radaru klasickou pravostáčivou supercelu poznáme zejména podle odrazu ve tvaru háku (tzv. hook echo) a mírně odkloněného směru postupu oproti ostatním buňkám. Příkladem mohou být přicházející bouřky od západu na východ, kde se supercela začne stáčet směrem k jihovýchodu.
Shelf cloud na čele studené fronty
Krátce po 16. hodině vznikla bouřková linie na severozápadě Čech patřící samotné studené frontě, která se projevila především silným nárazovým větrem. Měřicí stanice v Ústí nad Labem zaznamenala nárazy větru až o rychlosti kolem 80 km/h.
Tento shluk bouřek doprovázený silným větrem a vydatným deštěm postupoval k jihovýchodu přes Děčínsko, velkou část Libereckého kraje, Trutnovsko, Náchodsko až do Polska. Na přední straně se místy objevil tzv. shelf cloud, což je oblak vznikající v místě střetu studeného sestupného proudu s okolním teplým vzduchem, po jehož přechodu se obvykle rozfouká nárazový vítr.
Oblak shelf cloud zachycený na čele bouřkové linie poblíž Mladé Boleslavi.
Mammatus na Vysočině
Další velmi intenzivní bouřky se vytvořily v pásu rozprostírajícím se od Jihočeského kraje přes střední Čechy, Vysočinu, Pardubicko a Královéhradecko. Vzniklé lineární shluky bouřek pokračovaly velmi rychle na východ.
Nad Vysočinou se na slábnoucí bouřce vytvořila oblačná zvláštnost mammatus. Tato oblačnost, jež svým tvarem připomíná ňadra nebo bubliny visící z oblaku dolů, se formuje na zadní straně bouřky ve chvíli, kdy v oblaku již začnou převládat sestupné proudy vzduchu. Mammatus může vypadat dramaticky, ale značí vždy slábnutí bouřky.
Oblaka mammatus na Jihlavsku
