Letošní časný nástup jara se podobá rekordnímu před dvěma lety

Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na jižní Moravě nepřetržitě od roku 1951. Podoba startu jara se však liší. Růst teploty začíná měnit nejen načasování jednotlivých vývojových fází sledovaných druhů, ale i vazby a interakce mezi jednotlivými druhy.

„Pokud jsme byli doposud zvyklí, že nejdříve monitorujeme kvetení jarních bylin, tedy křivatců žlutých a plicníků lékařských, a až po nich nastupuje rašení habrů, tak poslední roky ukazují, že jsou to právě rašící habry, jejichž vývojové fáze nastávají nejdříve. Až po nich začínají rašit a následně kvést jarní byliny, které jsou pravděpodobně více ovlivněny přízemní minimální teplotou a také teplotou půdy,“ uvedla v tiskové zprávě Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně.

Letošní rok potvrdil trend nastolený v předcházejících třech letech. Jde o čtvrtý rok, kdy habry obecné raší v první březnové dekádě, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové (tzv. fenologické) fáze je 4. dubna.

„Trend posunu fenologických fází habrů do dřívější doby pozorujeme již od 90. let minulého století a v současnosti je termín této fáze uspíšen až o 21 dní. Z počátku dubna (v 50. a 60. letech minulého století) se rašení posunulo do poloviny března (v dekádě 2011 až 2020) a v posledních čtyřech letech až na počátek března,“ popsala situaci Bartošová.

Zřejmé je to z grafu, který bude odpoledne dostupný na webu Fenologické fáze.

Za brzký nástup jara mohou nadprůměrně vysoké teploty, které v Česku panují už od konce února. Nadprůměrné teploty vydrží minimálně do konce pracovního týdne. Maximální denní teploty budou v nejteplejších oblastech nad 15 °C, což je zhruba o 10 °C více, než je pro začátek března obvyklé.

Podle Bartošové tak bude vývoj rostlin pokračovat. Brzy tak patrně vykvetou meruňky v Lednici, před dvěma lety to bylo 11. března, což je nejdříve od začátku pozorování v roce 1961.

O víkendu mohou být teploty ještě vysoké, ale je zde velká nejistota v předpovědi a teploty už mohou začít klesat. Je však dosti pravděpodobné, že od příštího týdne teploty klesnou k dlouhodobým průměrům, a to znamená, že budou častější a delší noční mrazy.

Fenologický tým Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity monitoruje rašení habrů a dalších dřevin a také kvetení bylin na stejných lokalitách nepřetržitě 76 let a poslední čtyři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety.

Díky dlouhodobým pozorováním tzv. fenofází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a dlouhodobě na probíhající klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve. Jejich posun není podle Bartošové lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě, z různých zahraničních studií je zřejmý celosvětový trend.

Pro pěstitele ovoce je to opět neradostná zpráva, protože noční mrazy mohou přijít kdykoliv až do poloviny května a úrodu poškodit či úplně zničit, což se stává v posledních letech poměrně pravidelně.