Květen měl druhou nejvyšší teplotu oceánů v historii

Květen 2026 byl podle služby Copernicus celosvětově druhým nejteplejším květnem s průměrnou teplotou vzduchu 15,81 °C, což je o 0,55 °C více než průměr pro tento měsíc v období 1991–2020, a zaostává tak pouze za květnem 2024. Zároveň byl květen celosvětově o 1,42 °C teplejší než je odhadovaný průměr z předindustriálního období (1850-1900).

Druhou nejvyšší květnovou teplotu v historii měření měly také povrchy světových oceánů. S průměrem 20,90 °C zaostal letošek pouze za rokem 2024 (20,93 °C).

Nejvyšší teploty v historii měření jsou povrchové teploty v rovníkovém Pacifiku, který se letos rychle otepluje. Začíná tu jev El Niño, který by mohl být podle předpovědí letos rekordní. V následujících měsících by zde teplota oceánu měla být ještě vyšší.

Rekordně teplé je však třeba také západní Středomoří nebo severovýchodní část Atlantského oceánu.

V celé Evropě byl uplynulý květen poznamenán rychlým přechodem od podmínek s teplotami výrazně nižšími než je průměr k jedné z nejintenzivnějších vln veder, jaké kdy byly v západní Evropě v květnu zaznamenány.

V rámci této vlny veder padlo mnoho teplotních rekordů, včetně národních měsíčních rekordů. Ty byly překonány ve Francii (37,8 °C), Velké Británii (35,1 °C), Portugalsku (40,3 °C), Irsku (30,6 °C), Lucembursku (33,6 °C) a Andoře (33,1 °C). Zpráva upozorňuje, že jde o extrémní událost, avšak v souladu s trendem posledních let.

V budoucnu by mohly být takové vlny veder častější, intenzivnější a také mohou přicházet už na jaře.

S chladným začátkem měsíce byl květen v Evropě „až“ sedmým nejteplejším v historii měření (13,87 °C s odchylkou 0,60 °C nad dlouhodobým průměrem). Jaro (březen až květen) bylo třetí nejteplejší.

Kromě teplotního kontrastu byl v květnu také srážkový kontrast. Většina střední Evropy, včetně Česka, nebo také Itálie a Španělsko, zažívaly suchý květen, naopak v oblasti Černého moře spadlo nadprůměrné množství srážek, což také způsobovalo povodně.