Hurikánová sezóna je u konce. Letos přinesla řadu výjimečných momentů

Tropické cyklóny ke svému vzniku potřebují především teplé moře, nízký vertikální střih větru a vysokou vlhkost v atmosféře. V Atlantiku, kde jsou označovány jako hurikány, se tyto podmínky nejčastěji vyskytují během hurikánové sezóny od června do listopadu.

Ta letošní je u konce a je čas na její zhodnocení. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se letos vyskytlo 13 pojmenovaných tropických bouří. Pět z nich dosáhlo síly hurikánu a čtyři alespoň třetí kategorie na Saffir–Simpsonově škále.

Na první pohled šlo o průměrnou sezónu, navíc meteorologové čekali v předsezónních prognózách její aktivnější průběh. Přesto se během ní odehrálo několik neobvyklých nebo dokonce unikátních událostí.

Začátek sezóny byl poměrně aktivní. První tropickou bouří byla Andrea, která stanovila nový rekord, když vznikla nejseverněji ze všech dosavadních červnových bouří.

Ještě výraznější rekord pak přinesla v říjnu bouře Karen, která měla vůbec nejsevernější polohu vzniku v historii sledování. Do budoucna zřejmě nepůjde o výjimky, protože teploty oceánů i mimo tropy rapidně rostou v důsledku globálního oteplování.

Další zvláštností sezóny byl malý dopad tropických bouří na území Spojených států. Nejvážnější situace nastaly už na začátku července kvůli bouřím Barry a Chantal.

Barry vyvolala sérii silných bouří v Texasu, které způsobily tragické povodně se 145 oběťmi. Chantal pak byla jediná, která zasáhla přímo samotné USA a vyvolala záplavy v Severní Karolíně.

Spojené státy však letos nezasáhl žádný hurikán. „Stalo se tak poprvé za deset let a po loňském řádění hurikánů Milton a Helene šlo o tolik vítaný zlom,“ uvedl Neil Jacobs, hlavní správce NOAA.

První tropickou bouří, která letos zesílila na hurikán, byla Erin. Ta prošla jednou z nejrychlejších intenzifikací v historii, když se z ní během pouhých 24 hodin stal hurikán páté kategorie.