Článek
Na přelomu roku se většina Evropy pohroužila do arktického vzduchu, který sem pronikl z polárních oblastí v rámci narušeného a rozkolísaného polárního víru. Kontinent tak zažívá pravé zimní podmínky.
Výrazně se to projevilo zejména na teplotách, které byly lokálně až o 15 °C nižší než dlouhodobý normál. Ve Skandinávii byly poprvé letos zaznamenány teploty kolem −40 °C, u nás na Šumavě třicetistupňové mrazy a nízké teploty zasáhly i země, kde nejsou příliš běžné.
Druhým projevem je zvýšená četnost sněhových srážek. Podle satelitních dat z amerického National Snow and Ice Data Center dosahoval rozsah sněhové pokrývky 5. ledna zhruba 7,8 milionu kilometrů čtverečních, tedy téměř 70 procent evropského kontinentu.
V posledních dnech navíc silné bouře přinesly další sníh i do oblastí, kde 5. ledna ještě žádný nebyl, například v některých regionech západní a jižní Evropy nebo na Balkáně. Je tedy pravděpodobné, že současný rozsah už se může blížit tří čtvrtinám kontinentu.
Sníh zasáhl i netradiční oblasti
Největší sněhové plochy se vyskytují v severní, střední a východní Evropě, kde má řada zemí téměř plné pokrytí. Také v Česku máme nadprůměrný rozsah sněhové pokrývky. Zde se ale jedná o jev, který není až tak neobvyklý.
Rozsah sněhové pokrývky v Česku je výrazně nad průměrem.
Mnohem větší pozornost budí oblasti západní a jižní Evropy, kde je sníh poměrně vzácný. Například Nizozemsko je téměř celé pod sněhem, zatímco na začátku ledna zde sněhová pokrývka v průměru zasahuje jen asi 10 % území.
Netradičně velký rozsah sněhové pokrývky má i Velká Británie a Francie. Právě z těchto zemí chodí do světa velké množství zpráv, které reportují o značných dopravních problémech i zimních radovánkách místních.
S příchodem bouře Goretti sice v západní Evropě opět nasněžilo, následně se ale oteplí a sníh zde rychle odtaje. Studený vzduch se však přesune více k jihu a východu, kde sníh naopak pokryje oblasti jižního Balkánu, takže celkový rozsah sněhové pokrývky v Evropě zůstane vysoký.
