Článek
Animace NASA Earth Observatory vznikla kombinací satelitních pozorování s teplotami vypočtenými globálním modelem GEOS. Zachycuje denní maximální teploty v Evropě od 1. května do 19. srpna 2026.
První náznak mimořádného léta přišel už v květnu. Tepelná kupole tehdy přinesla zejména do západní Evropy nezvykle vysoké teploty, které v několika zemích překonaly dosavadní jarní rekordy. Ukázalo se však, že šlo pouze o první salvu před výjimečně horkým létem.
V polovině srpna se totiž Evropané potýkali už s pátou výraznou vlnou veder letošní sezony. Během jednotlivých epizod padaly absolutní teplotní rekordy v řadě evropských zemí, včetně Česka.
V obci Orani na Sardinii dokonce naměřili 19. července 48,4 °C. To bylo pouhé čtyři desetiny stupně od evropského rekordu naměřeného u Syrakus na Sicílii v roce 2021.
Extrémní vedra měla vážné následky
Na animaci představují nejtmavší rudé odstíny právě teploty nad 40 °C. Letos se objevovaly i v částech Evropy, kde byly dosud mimořádně vzácné. Podle analýzy AFP je zažily oblasti s přibližně 18 miliony obyvatel vůbec poprvé. Úlevu navíc často nepřinášely ani noci.
Pro region zvyklý na relativně mírná léta mělo horko vážné následky. Výrazně narostl počet hospitalizací i úmrtí souvisejících s vysokými teplotami. Podle deníku The Guardian bylo během čtyř po sobě jdoucích vln veder zaznamenáno nejméně 35 tisíc nadúmrtí.
Horké počasí navíc prohlubovalo půdní sucho a přispívalo k rekordně nízkým hladinám řek a ničivým lesním požárům.
Léto přitom ještě neřeklo poslední slovo. Některé evropské země, jako například Itálie, zažívají vlnu veder i během posledních srpnových dnů. Už dosavadní průběh ale řadí léto 2026 mezi teplotně nejvýjimečnější v historii evropských měření.
