Článek
Podle říjnové aktualizace Columbia University dosáhla týdenní odchylka povrchové teploty oceánu v oblasti Niño 3.4 hodnoty +3,3 °C oproti průměru. Jev tak již dosahuje mimořádné intenzity a bývá neoficiálně označován jako takzvané super El Niño.
Světová meteorologická organizace (WMO) i americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) navíc očekávají s velmi vysokou pravděpodobností v období od října do prosince rekordní intenzitu jevu.
Podle NOAA může silné El Niño zpomalit rotaci Země a prodloužit den přibližně o jednu milisekundu (0,001 sekundy), tedy asi o jednu stamiliontinu jeho běžné délky. Změna je pro člověka nepostřehnutelná, vědci ji však dokážou změřit.
Při El Niñu totiž dochází k oslabování východních pasátů v tropickém Pacifiku a současně k zesilování západního proudění ve středních zeměpisných šířkách. To vede k nárůstu momentu hybnosti atmosféry, který je kompenzován nepatrným zpomalením rotace pevné Země.
Jde o podobný princip, díky kterému se krasobruslař otáčí rychleji, když přitáhne ruce k tělu, a pomaleji, když je roztáhne.
Rotaci Země ovlivňuje i tání ledovců
Drobné výkyvy rychlosti zemské rotace jsou důležité zejména pro vědce, kteří je musí zohledňovat při přesném určování polohy družic, astronomických pozorováních nebo měření času.
V případě El Niña jde o přechodné výkyvy. Rotaci Země ale ovlivňují i další faktory. Například zrychlující se tání pevninských ledovců přesouvá vodu do oceánů, čímž mění rozložení hmoty planety a dlouhodobě zpomaluje její rotaci.
El Niño – Jižní oscilace (ENSO)
El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je nepravidelný periodický jev ve východní oblasti tropického Pacifiku, při kterém dochází ke změně povrchových teplot moře a narušení Walkerovy cirkulace, během níž může dojít k oslabení, nebo dokonce obrácení pasátů. To může mít významný vliv nejen na regionální, ale i na celosvětové klima. Fázi ENSO určujeme podle teplotních anomálií (teplejší nebo chladnější) v oblasti mezi 120° a 180° západní délky.
El Niño je teplá fáze ENSO, která nastává, když se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Navíc rovníkové větry tlačí teplou vodu směrem na východ, tedy opačným směrem než obvykle. Tento jev narušuje běžné vzory atmosférické cirkulace, což může mít globální dopady na počasí. Během El Niña dochází k silným srážkám v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a suchu v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie). Jev se objevuje přibližně každých 2–7 let.
La Niña je studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Dochází při ní k ochlazení povrchových vod v rovníkové části Tichého oceánu a rovníkové větry tlačí teplou vodu naopak silněji směrem na západ. Tento jev posiluje běžné vzory atmosférické cirkulace, což také vede ke globálním dopadům na počasí. La Niña způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.