Chladnější počasí lidé vítají. Bez klimatické změny mohla být ještě větší zima, říkají odborníci

Letošní červenec, zejména jeho konec a začátek srpna byly neobvykle chladné a deštivé. Alespoň v porovnání s tím, na co jsme zvyklí z posledních let.

„Podle dat byl červenec chladnější než v posledních letech, ale pořád odpovídal normálu za 30leté období 1991-2020 a byl o dost teplejší než podobný průměr za období 1961-1990,“ vysvětluje pro Novinky klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz. Dodává však, že poslední červencová dekáda byla významně chladnější, než je na přelomu července a srpna obvyklé.

Když nebudeme počítat přelom června a července, kdy teploty nejen v Česku trhaly rekordy, tak byl červenec opravdu chladnější než poslední roky. Hezky je to vidět v tabulkách odchylek od průměrných denních teplot za letošní a loňský rok.

„Na první pohled je vidět, že těch ‚modrých‘ dní je letos více. I proto považujeme červenec za teplotně normální. Loňský červenec byl teplotně nadnormální,“ doplňuje klimatolog ČHMÚ.

Chladnější počasí, než v posledních letech, kvitují i lidé oslovení v anketě Novinek. „Přišlo mi to jako normální léto, protože si myslím, že ta léta předtím byla extrémně teplá. Že chvíli pršelo a ochladilo se mně nepřišlo zvláštní a nijak mě to neomezilo,“ řekla Novinkám obyvatelka Prahy. „Mám ráda teploty kolem 25 stupňů ideálně, ale zase letos už to bylo trošku moc zima,“ dodává.

Počasí bez tropických teplot vyhovovalo rodičům s malými dětmi. „Mám dvě malé děti, takže pro ně je to perfektní. Není ani vedro, ani zima, a i když prší, tak si dokážeme najít nějaký program uvnitř,“ říká další respondentka. „Na výlety ideální,“ přidává svůj názor další paní.

Jsou ale samozřejmě i lidé, kteří už se těší na slunečnější počasí a vyšší teploty vhodnější třeba na koupání. „Už dlouho jsem takové léto nezažila, takže jsem mírně zmatená. Já jsem sluneční typ, takže jsem na tom byla špatně a v depkách, když to bylo tak špatné. Nemohli jsme se s dětmi koupat v bazénu, ale nakonec jsme se koupali i v dešti,“ přidává svůj názor na letošní léto další oslovená.

„Podobně normální červenec jsme zaznamenali v roce 2020 a 2004, všechny zbývající července byly od roku 2001 významně teplejší, před tímto rokem bylo naopak jen několik červenců teplejších než ten letošní. I toto srovnání pěkně ukazuje, že jsme si na teplé července příliš zvykli,“ upozorňuje Tolasz na to, že poslední roky nebyly normálem.

„Za posledních cca 65 let byla spousta mnohem chladnějších a deštivějších červenců, a to zejména v první polovině hodnoceného období (od roku 1961, pozn. red.), což lze vidět na základě barvy bodu,“ popisuje ve svém příspěvku na síti X Jáchym Brzezina z ČHMÚ graf porovnávající teplotu a srážky v červenci.

„Česko je ve střední Evropě v mírném podnebném pásu a střídání teplejších a chladnějších dní je normální. Jen platí i pro srážky totéž, co pro teplotu – odvykli jsme si, že v létě prší, protože v předchozích letech jsme v letním období zažívali dlouhá období zcela bez deště nebo jen s mírnými přeháňkami a stěžovali jsme si na sucho,“ vysvětluje Tolasz.

V Česku sice v červenci pršelo skoro každý den, ale často byly srážky lokální a celkové úhrny nejsou v průměru nijak vysoké.

Srážkově byl letošní červenec zhodnocen jako normální. Průměrný srážkový úhrn byl na území Česka 95 milimetrů, což je asi 107 procent normálu. Srážky však nebyly distribuovány rovnoměrně, na Moravě jich bylo v průměru o zhruba 30 milimetrů více než v Čechách.

Kvůli aktuálnímu chladnému počasí někteří lidé zpochybňují klimatickou změnu. To je však chybný pohled a neporozumění termínům. „Není možné zaměňovat počasí a podnebí. Pokud najednou není jeden červenec teplotně nadnormální a suchý, nijak to nemění trend postupného oteplování, který zažíváme,“ vysvětluje Tolasz.

Jeden chladnější a deštivější měsíc navíc nemusí nic znamenat, pokud zbytek roku budou nadprůměrné teploty a sucho. A i když bude celý rok chladnější, celkový trend je jasný.

Navíc i přesto, že byla průměrná teplota v Česku v červenci nižší, než je průměr z let 1991 až 2020, bez klimatické změny by za podobné synoptické situace mohla být ještě větší zima.

„Častěji docházelo k přílivu chladnějšího vzduchu ze západního směru od Atlantského oceánu. Počasí ve střední Evropě bylo rovněž častěji ovlivňováno tlakovými nížemi, které přinášely nadprůměrné množství oblačnosti a srážek,“ vysvětlil pro Novinky situaci v červenci klimatolog Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

„Můžeme ale s určitou dávkou jistoty tvrdit, že kvůli klimatické změně bývají podobné situace teplejší, než by tomu bylo před několika desetiletími. Již třetím rokem nadnormální teplota mořské hladiny v severním Atlantiku mohla způsobit, že teplota vzduchu byla u nás v červenci pravděpodobně o něco vyšší, než by bývala při stejné synoptické situaci dříve,“ dodal Lhotka.

Obecný trend zvyšujících se teplot v Česku je vidět i na zvyšujícím se počtu dní s teplotou vyšší než 30 °C. Zejména u vyšších hodnot je nárůst jednoznačný. U teplot nad 35 °C je nárůst skoro desetinásobný.

Důležité je také uvědomit si, že jde o globální změnu klimatu označovanou také jako globální oteplování. Neznamená to, že když je zrovna v Česku chladnější období, že je tak tomu na celé planetě.

„Při analýze projevů klimatické změny je také potřeba sledovat širší kontext. Zatímco u nás byl červenec spíše chladnější, tak ve Skandinávii, na Balkánském poloostrově, ale i třeba v Japonsku teploty přepisovaly historické rekordy nebo se k nim blížily,“ říká Lhotka.

Letošní červenec byl globálně třetím nejteplejším v historii s průměrnou teplotou o 0,45 °C vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020 (klimatologický normál).

Jak hodně se na jednotlivých místech Země otepluje, si můžete ověřit na datech z modelových reanalýz například na webových stránkách spravovaných University of Maine.