Článek
Moje cesta do delty řeky Okavango začíná ve městě Maun na severozápadě Botswany, kde si dvoudenní výlet na tradiční lodi mokoro u jedné z místních společností rovněž s několikadenním předstihem objednávám.
Brzy ráno mě u svého ubytování vyzvedává plně naložený džíp s několikačlenným týmem, jenž mi bude následující dny plně k dispozici. Po asi hodinové jízdě dorážíme na místo s názvem Boro mokoro station, odkud všechny lodě s turisty vyplouvají.
Lídrem mé skupiny je usměvavý Botswanec jménem Isaac, který tu jako průvodce pracuje už 10 let. „Na lodích mokoro jsem jezdil už dříve, ale bez turistů. Když jsem začínal, bylo mi nějakých 22 let. Tehdy jsem vozil dřevo a bral na deltu svého dědu,“ vzpomíná Isaac.
Isaac pracuje jako průvodce v deltě řeky Okavango už 10 let.
„Pak mi někdo řekl, že místní oddělení divoké zvěře hledá průvodce. Tak jsem se přihlásil, složil zkoušku a od té doby vykonávám toto povolání. Tu práci miluji, mám díky ní peníze a spoustu zážitků s lidmi z celého světa,“ přiznává.
Útok zvířete na člověka nikdy nezažil
Delta řeky Okavango je jednou z turisticky nejvyhledávanějších destinací v Botswaně. Podle Isaaka sem většina lidí jezdí obdivovat pestrou přírodu a z relativní blízkosti si prohlédnout divokou zvěř. „Jsou tu sloni, hroši, buvoli i lvi,“ vyjmenovává.
Během plavby i následných procházek po okolí mám skutečně možnost řadu zvířat zahlédnout. „Od zvířat si vždy necháváme odstup, řekněme nějakých 100 metrů. V případě útoku lva je zapotřebí nehybně stát. Jakmile člověk začne utíkat, je konec,“ tvrdí a jedním dechem dodává, že se s žádným podobným incidentem za svoji bohatou kariéru naštěstí nikdy nesetkal.
Tradice lodí mokoro
Loď s názvem mokoro je tradiční plavidlo podobné kánoi ovládané dlouhým bidlem, které má v deltě Okavango dlouhou historii. Plavba na něm dříve představovala jediný způsob, jak se místní lidé mohli na deltu za účelem rybolovu či přepravy osob vydat. Nyní jde o praktický, tichý a dnes už i ekologicky udržitelný prostředek využívaný k turismu.
Během procházky po okolí jsme měli divokou zvěř téměř na dosah.
„Na výrobu lodí mokoro se dříve využívalo dřevo afrického týku, afrického ebenu či salámového stromu (kigelie africká). Dřevo ale postupem času hnilo, což vedlo k většímu kácení stromů. Aby vláda předešla ničení přírody, kácení stromů zakázala. Nyní se na výrobu lodí využívá sklolaminát,“ vysvětluje Isaac.
Na celý rozhovor s průvodcem Isaakem se podívejte na videu.
Afrika vás naučí lhát, říkají po cestě napříč kontinentem Brezovar s Písaříkem
