Hlavní obsah

Když Sámové mluvili sámsky, byli biti. Joik dokáže vyjádřit povahu člověka, říká seveřan

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ante Aikio je sámský spisovatel, hudebník a rovněž pastevec sobů. Navzdory tomu, že žije na severu Finska ve městě Levi, za Fina se nepovažuje. „Moji rodiče jsou Sámové a všechno, čemu se věnuji, se točí kolem sámské kultury. Jsem stoprocentní Sám,“ říká Ante v rozhovoru pro Novinky.

Ante Aikio je sámský spisovatel, hudebník a pastevec sobůVideo: Martin Vlk, Novinky

 
Článek

Sámové jsou domorodí ugrofinští obyvatelé, kteří obývají arktickou oblast Laponska. „Odhadem je nás asi 100 tisíc. Sámské kořeny mají lidé na severu Norska, Švédska, Finska a Ruska,“ vysvětluje Ante a dodává, že historie Sámů sahá několik tisíc let dozadu.

Polární trek ve Finsku? Divočina vám nedá absolutně nic zadarmo

Cestování

„Skutečná sámská kultura započala někdy okolo 2000 let př. n. l., kdy se začaly formovat jazyky. Naši předkové pochází z východu, ovšem geneticky nám mají být nejblíže Baskové ze Španělska. Je to tím, že obě tyto skupiny byly po tak dlouhou dobu izolované, že si jejich geny začaly být podobné? Možná,“ říká s tím, že ani vědci prozatím nepřišli na jednoznačnou odpověď.

Pastevectví sobů a sounáležitost s přírodou

Hlavním zdrojem obživy bylo pro Sámy odjakživa pastevectví sobů. „Sobi jsou pro nás nesmírně důležití. Především prodáváme jejich maso, dnes jsou ale také součástí mnoha turistických byznysů. Jejich kůži využíváme na výrobu oblečení, z paroží a kostí pak vyrábíme řadu nástrojů,“ vyjmenovává Ante.

Foto: Martin Vlk, Novinky

Ante Aikio je sámský spisovatel, hudebník a pastevec sobů.

Podle něj se způsob života Sámů za posledních 100 let až tolik nezměnil. „Není zas až tak odlišný. Jsme stále velmi propojeni s přírodou. Samozřejmě dnes máme k dispozici moderní technologie, domy a další věci. K práci se soby využíváme čtyřkolky, sněžné skútry, dokonce i drony či GPS lokátory. Je to odlišné, ale s přírodou jsme stále nepochybně spjatí,“ říká.

Diskriminace a joik jako vyjádření povahy člověka

Co se ovšem změnilo, ale k lepšímu, je přístup jednotlivých států k samotným Sámům, kteří z jejich strany v minulosti čelili zjevné diskriminaci a kulturnímu tlaku.

„Když sámské děti přišly do školy, učitelé a především vychovatelé na kolejích jim řekli, že když uslyší sámštinu, dostanou nařezáno. Musely tedy mlčet do té doby, než se naučily finsky. Moje teta se mi přiznala, že dva roky v kuse vůbec nemluvila. Byla tak zmatená, že se raději rozhodla mlčet. A mlčela od svých sedmi do devíti let,“ vypráví Ante o dřívějších dobách.

Ante Aikio a jeho joik - tradiční sámský styl zpěvuVideo: Martin Vlk, Novinky, Reuters

„Asimilační politika byla tvrdá, bylo to těžké. Dnes už se ve školách na oficiálním sámském území vyučuje v sámštině. Je to ale neustálý boj. Není nás moc a musíme vynaložit hodně úsilí, abychom naši kulturu zachovali,“ svěřuje se.

Součástí sámské kultury je nepochybně i joik, tedy tradiční sámský styl zpěvu. „Joik byl v dobách před tím, než jsme mohli psát a zaznamenávat příběhy, jakýmsi popisem člověka či třeba zvířete. Velmi důležitá je u joiku melodie, která dokáže vyjádřit i povahu člověka, a někdy dokonce lépe než fotka či nějaký text. Přenese totiž, jaký doopravdy byl,“ tvrdí Ante, jenž se během rozhovoru o jeden joik podělil.

Turisté k nám občas přijedou v sandálech, tvrdí český polární průvodce

Podcasty a pořady

Spatřit polární záři je nepopsatelný zážitek. Vyrazte za ním do Laponska

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám