Článek
Proces hledání lanýžů v Austrálii má své náležitosti. A rozhodně se nezašpiní jen psi, jak by se snad na první pohled mohlo zdát. Marcus Jessup se hledáním lanýžů živí. Psi jsou prý dobří především k prvotní identifikaci místa, kde je vhodné lanýže hledat. Následně přeberou psí práci lidé.
„Psi chodí na hledání s námi, jakmile ucítí lanýže, dají nám to jasně najevo, a vyznačí tak místo. My si posléze přivoníme k zemi a ujistíme se, že je lanýž zralý a my jej tak můžeme vyhrabat ze země. Pokud nám přijde, že je ještě nezralý, tak se pro něj vrátíme další týden,” popsal proces Jessup.
Výcvik trvá šest týdnů, učí se ale celý život
Schopnost hledání lanýžů ale samozřejmě nemají psi od narození, musí k tomu být pečlivě vycvičeni.
„Přebírám své psy na tuto práci ve 12 až 18 měsících věku. Nezáleží na tom, co je to za plemeno. Spíš u nich hledám takové určité nadšení,” tvrdí hledač lanýžů Simon French, který dříve trénoval psy pro hledání nejrůznějších výbušnin. A proces výuky psů pro hledání lanýžů je prý svým způsobem podobný.
„Trénink psa pro tento účel trvá zhruba šest týdnů, ale pes se posléze ještě stále učí již během hledacího procesu. Například pes Mandy se mnou hledá lanýže již devět let, ale stále se ještě učí,” dodal French.
Většina jde na export
Ač to není dost možná známé, tak Austrálie je aktuálně čtvrtým největším producentem černých lanýžů na světě, hned za Francií, Itálií a Španělskem. Většina z nich se přitom nachází na západě země a v Tasmánii. Aroma australských lanýžů je prý poměrně podobné těm, které se nacházejí v Evropě, a stejně tak těžko popsatelné.
Celkem 85 procent produkce lanýžů Austrálie v současné době exportuje a zájem je obrovský. Je tak více než pravděpodobné, že čtyřnozí pomocníci o svou práci hned tak nepřijdou.