Článek
Před pár dny vztyčili vlastními silami dva dosud opomíjené kameny na Pelhřimovsku, které ležely dlouhé roky vyvrácené.
„Druhou srpnovou sobotu jsme postavili na nohy téměř třísetkilový kámen u Ondřejova. To už byl pořádný macek, zatím nejtěžší kámen, co jsme dělali. Byl uražený a ležel na místě od čtyřicátých let dvacátého století, kdy jej někdo přestěhoval z původního místa,“ líčí padesátiletý badatel Pavel Chatrný.
Jeho o dva roky starší kolega a kamarád nejdřív nechtěl o památných kamenech ani slyšet, ale už jim propadl také. Druhý den si společně poradili s kamenem v katastru Lipice, jenž byl na podmáčené louce a trpěl při sečení.
„Tenhle křížový kámen nebyl nikdy zdokumentovaný ze zadní strany, a tak jsme s napětím očekávali, jestli náhodou není oboustranný, ale není,“ potvrdili hledači kamenů.
Kámen u Lipice, o němž se traduje, že připomíná zabitého pocestného, kterého kdosi obral o peníze a za ně postavil nedaleký mlýn Chodeč, se svolením majitele pozemku přesunuli na vhodnější místo do remízku mezi dva stromy a tam jej znovu vztyčili.
Při práci s těžkými břemeny používají speciální rozkládací trojnožku s kladkostrojem a navijákem. Jednoduché zařízení si jako zruční zámečníci sami sestrojili.
Už na jaře Chatrný s Dokulilem vyzvedli a znovu postavili křížový kámen s reliéfem jetelového kříže, sekery a meče u Loukovic na Třebíčsku, v červenci si poradili i s dalším křížovým kamenem na návsi v Račerovicích.
Hledání ukradených kamenů
O nejrůznějších kamenných památkách se širší veřejnost dozví většinou až ve chvíli, kdy zmizí. Loni v létě neznámý pachatel ukradl vzácný Pytlácký smírčí kámen u Vojtěchova na Žďársku, letos zmizel beze stopy jiný smírčí kámen u Horních Rápotic na Pelhřimovsku.
„Zatím se nikde neobjevily, jejich hledání nechávám místním patriotům, soustředím se na věci ve svém okolí,“ zmiňuje Pavel Chatrný.
Připomíná, že jsou i památky, které se naopak podařilo najít. Nebo teprve čekají, až se znovu vynoří na světlo. „Víme například o jednom kamenu na Třebíčsku, který není zdokumentovaný ani zaevidovaný a leží v rybníku. Na jeho vypuštění čekáme už tři roky a letos se snad dočkáme,“ těší se na výlov Pavel Chatrný.
Pátrá také například pro dvou kamenech z Koněšína, které kdysi posloužily jako protizávaží při zvedání zvonů, ale pak byly odvezeny neznámo kam. Jde o mravenčí práci, studování literatury, procházení nejrůznějších záznamů, ale také vytěžování pamětníků. „Těch bohužel ubývá, to je největší problém,“ lituje hledač z Třebíčska.
Objevování příběhů
Jak připomíná, každý kámen je jiný a má svůj příběh. „A objevování těchto příběhů je to nejhezčí,“ má jasno Chatrný, který spolupracuje i se Společností pro výzkum kamenných křížů, která eviduje tisíce kamenných křížů a drobných památek. „Snažíme se kameny chránit, aby tady něco zůstalo.“
Spousta kamenů totiž v minulosti zmizela. Nejhorší byla dvě období. „Padesátá léta, kdy vadily na polích, a pak devadesátá léta, kdy je zloději kradli a prodávali do zahraničí,“ připomíná Pavel Chatrný.
Podle něj publicita kamenným památkám svědčí, protože si jich lidé více všímají a dávají badatelům tipy na ty, na něž se zapomnělo nebo kde by mohly být ty zcizené.
