Má prý nejlepší práci na světě. V ostravské zoologické zahradě se stará o supy

„Před nástupem do zoo jsem o supech měla jen povrchní znalosti a naplno jsem jim propadla, až když jsem s nimi začala pracovat. Pak už to šlo rychle,“ usmála se sedmatřicetiletá žena a dodala, že supi jsou prostě úžasná zvířata, takže je opravdu velmi snadné si je zamilovat.

„Obzvlášť, když s nimi člověk tráví tolik času jako já. Supi jsou inteligentní a velmi sociální, je skutečně úžasné je zblízka sledovat a učit se od nich,“ líčila ostravská chovatelka s tím, že ji mrzí, že jde o skupinu zvířat, která mají tak špatnou pověst.

„Přitom jsou supi nenahraditelnou a důležitou složkou ekosystému. Lidé je často vnímají jako škaredé a špinavé ptáky, ale opak je pravdou. Supi jsou totiž jediní striktně mrchožraví obratlovci, kteří v přírodě fungují jako úklidová četa,“ uvedla.

Supí trávicí systém je totiž natolik účinný, že rozkládá patogeny, a zabraňuje tak šíření nemocí, jako jsou vzteklina, salmonelóza, botulismus, cholera nebo dokonce antrax.

Přestože supi tímto způsobem nezpochybnitelně zlepšují kvalitu života i nám lidem, dnes to v přírodě nemají jednoduché. „V posledních 200 letech došlo k takovému poklesu početnosti, že z 23 druhů supů je dnes 14 reálně ohroženo vyhynutím,“ upozornila Nováčková.

Důvodů úbytku supů ve volné přírodě je mnoho. Od otrav, ať už záměrných nebo neúmyslných, přes lov a pronásledování až po jejich kolize s elektrickým vedením či větrnými elektrárnami. V neposlední řadě jich ubývá i kvůli devastování jejich přirozeného prostředí. Vše tedy způsobil člověk.

„Například před několika týdny došlo v Krugerově národním parku v Africe k jedné z největších zdokumentovaných otrav supů, kdy bylo při jediném incidentu otráveno 207 ptáků. Díky rychlému zásahu místních ochranářů se podařilo 84 supů zachránit. Bohužel 123 jich uhynulo,“ zlobí se ostravská milovnice supů. Za otravou tak velkého počtu supů byli v Africe pytláci.

Smutné je, že pytláci často primárně necílí na supy, ale na jiná zvířata. Jejich mrtvá těla či části otráví proto, aby se supů zbavili. Ti na ně totiž upozorňují strážce rezervací, když se velmi krátce poté, co pytláci usmrtí zvíře, začnou nad ním slétat. Tentokrát byl jed v mrtvole slona,“ popsala Nováčková, která tyto zprávy nelehce přijímá.

„Slyšet o tom je vždy těžké a snadno to působí dojmem, že naše práce nemá smysl. Že se s něčím takovým nedá bojovat. Ale o to víc je třeba zatnout zuby a nevzdávat se. Chci věřit, že lidé, kteří přivedli tuhle úžasnou skupinu zvířat na okraj vyhubení, jí mohou stejně tak pomoct tuhle krizi překonat, a jsem vděčná za příležitost pracovat v organizaci, která se k tomu snaží přispět,“ podotkla.

V ostravské zoo v odchovně a zázemí dravých ptáků Katka pracuje velmi ráda. Tento úsek je umístěn v zadní části areálu, kam návštěvníci nemají přístup. To vytváří podmínky pro odchov vzácnějších nebo citlivějších druhů ptáků, kteří by v návštěvnické části areálu měli s hnízděním problém. Součástí zázemí je i inkubační místnost vybavená líhněmi a inkubátory, která bývá v chovné sezoně plná vajec a mláďat těch druhů, které potřebují s odchovem lidskou pomoc.

Právě při práci s vejci podle Katky nejvíc vynikne, jak složitý odchov supů je. „Stačí udělat jedinou chybu a přijdete o mládě kriticky ohroženého druhu, od kterého máte jedno, maximálně dvě vejce ročně. Proto je důležité se stále učit a nejlíp se učí od lidí s praktickými zkušenostmi. Proto jsem chtěla vycestovat a vidět, jak se to dělá jinde.“

Kateřina proto letos v dubnu strávila tři týdny na venkově ve Walesu. V malé obci Cwmdu uprostřed velšské přírody si připadala jako v ráji. Byla totiž obklopena desítkami supů, které chová britská nezisková ochranářská organizace Horstmann Trust. Ta je proslulá svými úspěšnými odchovy mrchožravých dravců a kondorů. Odchovaná mláďata poskytují k ochranářským a repatriačním projektům, což dělá právě i ostravská zoo. O tamní supy se starají dva lidé, kterým Katka při svém pobytu pomáhala.

Zoo Ostrava chová v současnosti pět druhů supů a tři druhy kondorů. V případě supů pravidelně poskytuje přirozeně odchované mladé jedince pro vypuštění do evropské přírody. Celkem už bezplatně poskytla 31 supích mláďat. Naposledy to byli dva mladí orlosupi bradatí a jeden sup bělohlavý, kteří byli vypuštěni v horách v Bulharsku.