Vzácnou perlu vám v nejstarší australské farmě vytáhnou přímo z lastury

Osobně sice nejsem velkým nadšencem drahocenných kamenů a šperků, ovšem australské perly mají velmi hlubokou tradici, která sahá až tisíce let do minulosti.

Při své cestě okolo Austrálie jsem tak návštěvu perlové farmy nemohl vynechat. A vybral jsem si tu, která stála u samotného zrodu kultivace perel u protinožců - techniky, která sice vznikla v Japonsku, ale zakladatel této farmy si ji díky shodě okolností, štěstí a vynalézavosti dokázal osvojit, a přispět tak k rozvoji tohoto odvětví na australském kontinentu.

Perlová farma Cygnet Bay Pearl Farm se nachází necelých 200 kilometrů severně od města Broome v Západní Austrálii, přičemž autem mi cesta odsud trvala zhruba dvě a půl hodiny. Návštěvník si zde může zakoupit nejen komentovanou prohlídku farmy, která nabízí zajímavý pohled na proces kultivace perel, ale také vyjížďku lodí k nedalekému útesu či kulturní prohlídku představující tradice místních domorodých obyvatel a jejich vztah k moři a perlám.

„Perly byly po tisíce let považovány za výjimečný luxusní artikl, neboť vznikaly zcela náhodně a ve velmi malém množství. Říká se, že je potřeba otevřít 10 tisíc lastur, abyste našli přírodní perlu,“ vysvětluje jedna z místních průvodkyň a dodává, že ve zdejší oblasti je v tomto ohledu nejvyužívanější Pinctada maxima, což je největší druh perlorodky na světě (může dorůst až do průměru 30 cm).

„Prvními známými perlaři zde byli lidé Bardi Jawi (označení skupin domorodých lidí v Kimberley), kteří zde žijí dodnes. K perlorodce Pinctada maxima a jejím perlorodým lasturám mají přístup už 60 tisíc let. Kromě perel pro ně odjakživa představovala zdroj jídla, prodejní artikl, ale především pro ně měla důležitý kulturní význam,“ tvrdí průvodkyně s tím, že lastury používali např. pro výrobu šperků, ale měly i významnou roli v rituálech či ceremoniích.

Nutno dodat, že perlový průmysl v Austrálii má i stinnou stránku. Jak uvádí server ABC, ještě v 19. a na počátku 20. století byl úzce spjat s využíváním práce původního obyvatelstva, které bylo často špatně placeno (mnohdy vůbec), omezováno ve svobodě pohybu a žilo pod silnou kontrolou bělošských zaměstnavatelů. V mnoha případech šlo o formy vykořisťování či dokonce nucené práce.

Vše se změnilo až s příchodem Deana Browna, zakladatele Cygnet Bay Pearl Farm, který měl s původními obyvateli vždy zacházet jako se sobě rovnými.

„Můj dědeček byl trochu odlišný od ostatních lidí v perlovém průmyslu,“ vysvětluje Brownův vnuk James, který podnik společně se svou rodinou aktuálně řídí a v roce 2021 získal ocenění Farmář roku.

„Historie farmy se začala psát ve chvíli, kdy se dědeček rozhodl obětovat jakoukoli šanci na normální život, aby vyplul z rodného Broomu na sever,“ vysvětluje James s tím, že se jeho předek dostal do zálivu Kuri Bay, kde se Japonci věnovali kultivaci perel. Tu v 90. letech 19. století vyvinul Mikimoto Kōkichi.

„Nacházeli se u nedalekého útesu Montgomery Reef, který byl od civilizace vzdálený nějakých 400 kilometrů. Byli odkázáni na loď, která jim pravidelně přivážela zásoby. Ta ale jednoho dne do útesu narazila, čehož využil můj děda. Byl pravděpodobně jediným bělochem, který měl v okolí loď a uzavřel smlouvu s tím, že bude zásoby dovážet on,“ vypráví James.

Nutno říct, že perlový průmysl byl po dlouhá desetiletí nesmírně utajovaný, Japonci si přísně střežili své vysoce ceněné postupy. Většina lidí neměla tušení, odkud jejich perly pocházejí, jak se pěstují ani co odlišuje kvalitní perlu – například světoznámou australskou South Sea – od ostatních, a činí ji tak výjimečnou.

„Pro Japonce, včetně těch vysoce postavených, se stal důležitým člověkem a spřátelil se s nimi. Mnoho věcí mu ukázali a seznámili ho s jejich byznysem. Když to viděl, řekl si, že kultivace není až tak složitá, a že když ji zvládnou oni, může ji zvládnout také,“ usmívá se James.

Dean Brown na archivní fotografii

„Už měl nějaký ten věk, a tak přemluvil svého syna Lindena, ať za ním přijede a pomůže mu. Vylovili několik stovek lastur a společně s několika Aboridžinci se na pláži dali do práce. Nebyly tam žádné cesty, žádná komunikace s vnějším světem, nástroje si vyrobili z toho, co našli. Bylo to naivní, ale neměli co ztratit. A o rok později se jim skutečně podařilo vypěstovat první perly,“ tvrdí.

„Byl to převratný moment v australském perlovém světě. Ze začátku tomu nikdo nevěřil, dokonce ani samotní Japonci. V průběhu následujících deseti až dvaceti let sem však vstoupili další hráči a Austrálie se postupně vypracovala na jedno z hlavních světových center moderního perlového průmyslu,“ líčí vnuk Deana Browna.

A jak kultivace perel funguje? „Mikimoto Kōkichi v podstatě přišel na způsob, jak perlorodku obelstít, aby vytvořila perlu,“ vysvětluje průvodkyně a dodává, že jde o vložení kulovitého jádra (malé kuličky z mušle nebo plastu) spolu s malým kouskem tkáně (epitelové buňky) do těla perlorodky. Ta pak kolem jádra začne vylučovat perleť – stejně jako by to dělala při přirozené obraně proti cizorodému tělesu - a tím vznikne perla.

„Aktuálně máme na farmě okolo 120 tisíc perlorodek. Jsou umístěné ve volné vodě v košících nebo sítích, které jsou připevněné na lanech ponořených pod hladinu. Tento systém jim umožňuje volně filtrovat vodu, a získávat tak živiny nezbytné pro tvorbu perel. Současně je chrání před poškozením a predátory, jako jsou například ryby nebo hvězdice,“ vysvětluje průvodkyně a dodává, že jedna perla vzniká během dvou let.

V tu chvíli bere jednu perlorodku do ruky a na vlastní oči nám ukazuje proces vytahování perly. Jeden rychlý řez nožem, pár sekund šmátrání a perla je na světě.

Návštěvníci podobných prohlídek tak mají možnost zakoupit si nejen perlu v přilehlém butiku, ale i tu čerstvě vytaženou. Perlu průvodkyně následně předává kolegyni, která ji nacení. Za pár minut se dozvídáme, že hodnota dnešní perly činí 120 dolarů (přibližně 1700 korun).

Zajímavostí je, že kromě samotné kultivace se farma Cygnet Bay Pearl Farm věnuje i chovu a rozmnožování perlorodek. Jak průvodkyně vysvětluje, jde navíc o velmi udržitelný průmysl, neboť se využívá celý organismus perlorodky – od produkce perel, přes využití masa až po zpracování lastur, které se používají například na dekorace či šperky, což minimalizuje odpad a zbytečný dopad na životní prostředí.

Cena samotné perly pak závisí na mnoha faktorech - od velikosti, tvaru, barvy a lesku až po kvalitu perleti a celkovou čistotu povrchu.

Během prohlídky se mi do rukou dostává náhrdelník tvořený výhradně rozměrnými a patrně velmi hodnotnými perlami. Jeho cena? Závratných 330 tisíc dolarů (4,6 milionu korun), což jen potvrzuje, že perla i dnes patří mezi nejvýjimečnější a nejcennější klenoty světa.

Jistě, Cygnet Bay Pearl Farm, spolu s další zhruba dvacítkou perlových farem v Austrálii, není pro české cestovatele zrovna za rohem. Pokud ale dumáte nad romantickým gestem pro svou drahou polovičku, čerstvě vytažená perla z lastury perlorodky by mohla být tím pravým ořechovým.