Vojenští kaplani poskytují duchovní podporu nemocným i personálu. Umí i rozesmát

„To jsou jen rozhovory, které formálně evidujeme. Mnoho krátkých setkání, která trvají méně než dvacet minut, nezaznamenáváme, přesto patří mezi každodenní podpůrné intervence,“ vysvětluje podplukovník Tomáš Mlýnek, který patří k římskokatolické církvi. Jeho kolegou je major Dan Petříček hlásící se k evangelíkům.

Duchovní služba je ale ve vojenské nemocnici poskytována bez ohledu na náboženské vyznání. V praxi to znamená, že kaplani nenabízejí žádné náboženské směry a nevyžadují účast na modlitbě. Jde výhradně o lidskou a duchovní podporu – doprovázení pacientů i personálu.

Oba kaplani systematicky poskytují podporu lidem od roku 2003 v různých situacích – pacientům, kteří se chystají na operaci, rodinným příslušníkům, kteří se vyrovnávají s nemocí blízkých, nebo zdravotnickému personálu, který často čelí velkému pracovnímu i emočnímu tlaku.

Oba kaplani systematicky poskytují podporu lidem od roku 2003 v různých situacích – pacientům, kteří se chystají na operaci, rodinným příslušníkům, kteří se vyrovnávají s nemocí blízkých, nebo zdravotnickému personálu, který často čelí velkému pracovnímu i emočnímu tlaku.

„Naším cílem není šířit víru ani verbovat do církve, ale poskytnout pacientům, jejich rodinám i personálu podporu v těžkých chvílích, ať už se týkají zdravotního stavu, rodinných vztahů nebo osobních obav,“ zmiňuje kaplan Tomáš Mlýnek. „Jsme tu pro každého, kdo potřebuje prostor pro rozhovor, naslouchání a hledání zdrojů síly,“ podotýká.

Sílu a význam této služby dokládá podle mluvčí vojenské nemocnice Adély Davidové příběh pacientky Kateřiny Meyer, která tady byla po vážné dopravní nehodě dlouhodobě hospitalizována.

Žena utrpěla v roce 2021 mnohočetná poranění hlavy, pánve a končetin a musela být uvedena do umělého spánku. Když se po několika týdnech dostala z jednotky intenzivní péče na chirurgické oddělení, vrchní sestra jí dala na výběr, jestli chce psychologa nebo kaplana. „To už je můj konec, ptala jsem se. Prý určitě ne, ale poprosila jsem o oba,“ zavzpomínala Kateřina Meyer.

Psycholožka jí pomohla smířit se se zraněními, jejichž rozsah si prý ani neuvědomovala. Kaplani jí pak dodávali naději a pomáhali udržet optimismus. „Pan kaplan mi vyprávěl historky z misí a dokázal mě rozesmát i ve chvílích, kdy mi bylo nejhůř. Po jeho odchodu do výslužby jsem se setkávala s panem kaplanem Tomášem Mlýnkem. Jeho slova mi poskytovala útěchu a povzbuzení,“ vypráví.

Tomáš Mlýnek i Dan Petříček pracují v ÚVN na plný úvazek a jsou mimo jiné členy týmu edukačních specialistů, Týmu pro podporu zdraví, paliativního týmu nebo Etické komise. „Díky tomu se jim daří lépe spolupracovat s pacienty, zaměstnanci nemocnice i válečnými veterány,“ dodala mluvčí nemocnice.

Za loňský rok kaplani v Ústřední vojenské nemocnici poskytli 1520 edukačních rozhovorů s pacienty či jejich rodinnými příslušníky, 220 hovorů s ambulantními pacienty a 260 rozhovorů v rámci péče o personál.

„Každý člověk prožívá svůj příběh jako ten nejtěžší. My jsme tady proto, abychom ho v tom nenechali samotného,“ shrnuje poslání služby Mlýnek. Každý čtvrtek slouží od 15 hodin bohoslužbu v kapli Milosrdného Samaritána, která je volně přístupná.