Hlavní obsah

Žárlivost, péče o rodiče, dědictví a další důvody, které stojí za konflikty mezi dospělými sourozenci

Na napětí mezi sourozenci v dospělosti je většinou zaděláno už v dětství. Některé důvody přibývají až kolem padesátky. Jste celý život v rodině řešitelem krizových situací, organizátorem, komunikačním prostředníkem, a když jde o dědictví, jako by se na vás zapomnělo? Určitým konfliktům lze předem zabránit a s jinými se vyrovnat.

Foto: Envato Elements

Někteří sourozenci maji krásný vztah, jiní na nože.

Článek

Někteří lidé mají se sourozenci idylické vztahy. V dětství se třeba občas škádlili nebo poprali, teď jsou však nejlepšími kamarády. A je jedno, zda jde o dvě sestry, dva bratry nebo sestru a bratra, popřípadě je sourozenců více.

Pak jsou tu ale další, jejichž vztahy se sourozenci jsou vlažné, nebo plné zášti. Někteří spolu dokonce v dospělosti zcela přeruší kontakt a jsou i případy, kdy je to nadobro.

Šest hlavních příčin sporů mezi sourozenci

Jako dospělý člověk můžete z role, do níž vás rodina postavila, svobodně vystoupit. Nejprve o ní ale musíte vědět.

1. Syndrom nejstaršího sourozence

Teď si možná říkáte, že jste mladší nebo nejmladší potomek, a tak se vás syndrom nejstaršího sourozence netýká. Omyl. Jde totiž o to, které z dětí je považováno za to nejzodpovědnější, nemusí být prvorozené. Pokud jste nejstarší dcera, nejspíš jste se automaticky stala chůvou, takovým mini rodičem, od něhož se automaticky očekávalo, že se o ostatní sourozence postará.

Vaše dětství bylo obětováno pro pohodlí rodiny. „V dospělosti se to mohlo obrátit proti vám. Ostatní sourozenci na vás zanevřeli, protože se podle nich chováte panovačně, ačkoli jste tím byla pověřena. Je to situace, která se může táhnout po celá desetiletí,“ říká vztahová terapeutka Terri Coleová.

2. Fenomén (nej)oblíbenějšího dítěte

Matky obvykle tvrdí, že mají všechny své děti rády stejně. Například podle studie, kterou realizovali odborníci z Cornellovy univerzity, až 70 % matek přiznává, že mají k jednomu dítěti blíž. „V některých rodinách je maminčin nebo tatínkův miláček jasný, v jiných si každý ze sourozenců myslí, že oblíbencem je ten druhý, a právě to vede ke třenicím.“

Někdy k tomu rodiče přispívají tím, že si jednomu dítěti stěžují na druhé, a když jsou pak s tím druhým, stěžují si zase na první. Dokud si to sourozenci neřeknou, což si zpravidla neřeknou, protože jsou na sebe navzájem naštvaní a věří rodičům, zášť mezi nimi roste, až je nakonec nenávratně rozdělí.

3. Úspěchy a žárlivost

Je-li některý ze sourozenců úspěšnější než ostatní, může to vyvolat nejeden problém. „Pokud jste ,zlaté dítě nebo ,dítě hrdina, na jedné straně čelíte tlaku na neustálou výkonnost, na druhé můžete vnímat nelibost sourozenců, kteří mají pocit, že žijí ve vašem stínu nebo vaše úspěchy snižují jejich hodnotu,“ vysvětluje psychoterapeutka.

4. Péče o stárnoucí rodiče

Péče o rodiče v pokročilém věku zpravidla leží na bedrech žen. „Pokud jste jediná dcera v rodině nebo ,určené nejstarší dítě‘ bez ohledu na vaše skutečné pořadí narození, hádejte, kdo je emocionálně zatížen?“ Samozřejmě existují výjimky, kdy se stará syn a jeho rodina. Například pokud dcera žije příliš daleko, nebo jsou potomci pouze synové.

5. Faktor vnoučata

Jestliže jsou pro váš rodinný systém důležitá vnoučata, sourozenec, který má děti, může být oblíbenějším než ten, který je nemá. „Bezdětní sourozenci pak mohou mít pocit, že k nim rodiče přistupují, jako by jejich životy měly menší význam, protože nepokračují v rodinné linii,“ upozorňuje Coleová.

6. Majetek, dědictví a závěť

Nic neotevírá rodinné rány tak bolestivě jako smrt a peníze. Pokud si myslíte, že finance či majetek jsou to poslední, co by vás mohlo rozdělit, můžete být jednoho dne v šoku.

„Pocity nespravedlnosti se násobí, pokud se jeden ze sourozenců například více staral o ostatní děti, prarodiče nebo rodiče, ale v závěti nedostal víc, dostal méně nebo nic. Je to o to těžší, že se pak společně se zármutkem musí vyrovnávat se zklamáním a záští.“

A jak z toho všeho ven?

Vaše historie nemusí být vaším osudem.

Konejte dřív než nastane krize

Těžké rozhovory o stáří rodičů, zdravotní péči pro ně a finančním plánování můžete vést dlouho před tím, než přijdou či budou nutné. Nečekejte s řešením závěti, dědictví a dalších záležitostí do posledních chvil. Promluvte si o očekáváních a o tom, kdo je za co zodpovědný.

Začněte u sebe

Než se pokusíte měnit své sourozence a jejich přístup, položte si několik otázek: Jednám z pozice dospělého já, nebo mého zraněného jedenáctiletého já? Snažím se stále ze zvyku naplňovat roli dítěte hrdiny? Zůstávám neviditelná/ý, protože se bojím prosadit?

Určete hranice a dbejte na jejich dodržování

Pokud jste organizátorem, řešitelem krizí nebo prostředníkem, nejspíš vás to hodně vyčerpává. Buďte dospělí, postavte se za sebe. Můžete například říct: „Chci mámu/tátu dál podporovat, ale nezvládnu všechno. Jsem schopná/ý zařídit pouze toto.“

Žádejte, ale nestěžujte si

Místo toho, abyste vyvolávali či posilovali zášť, žádejte, co potřebujete: „Potřebuji, aby ses postaral/a o finanční plánování, nebo si zajistíme pomoc zvenčí.“ Je to přímé, jasné a otevírá to dveře k řešením.

Mnoho konfliktů mezi sourozenci vzniká, aniž by to byla něčí chyba. „Vaši rodiče pravděpodobně udělali to nejlepší, co mohli. Vy už se nadále nemusíte řídit vzorci chování, které vám neslouží. Teď máte na výběr, který jste jako dítě neměli,“ uzavírá problematiku vztahová expertka.

Anketa

Jaký máte vztah se sourozenci?
Jsme si velmi blízcí, jako nejlepší přátelé.
8,6 %
S jedním z nich krásný, se druhým to není nic moc.
7,9 %
Pohodový. Máme se rádi, vídáme se na rodinných oslavách, občas si zavoláme.
25,6 %
Mluvíme spolu jen, když je to nezbytně nutné.
19,8 %
Žádný. Nestýkáme se.
38,1 %
Celkem hlasovalo 823 čtenářů.

Výběr článků

Načítám