Vztahy na druhý pokus málokdy vydrží. Zvládnete to, když začnete věci řešit jinak

Možná jste odešli vy, možná vás někdo opustil. Když vztah skončí z jasných příčin, lidé většinou nemají zájem ani chuť ho oživovat. „Jsou ale i důvody a situace, které vedou k tomu, že po nějaké době odloučení člověk začne uvažovat, jestli by se zavřené dveře mohly někdy znovu otevřít,“ říká na základě zkušeností s klienty americká psycholožka Theresa E. DiDonatová.

Každý konec je zároveň novým začátkem, proč by nemohl být novým začátkem se ztracenou láskou? Může být, ale je potřeba počítat s tím, že obnovované vztahy mají řadu úskalí a dokonce mohou být rizikové pro individuální i vztahové zdraví.

Partneři, kteří se dali znovu dohromady, ve výzkumech uvádějí nižší celkovou i sexuální spokojenost, nedostatek lásky, pohody a uznání. Zažívají také víc stresu. Obecně řečeno, čím častěji se vztah slepuje, tím nižší je jeho kvalita.

Podle DiDonatové je zásadní období prvních tří až šesti měsíců, kdy si lidé začínají uvědomovat, jakou sehráli roli v tom, co se pokazilo. Bývalého partnera ještě víc obviňují, nebo naopak vzpomínají na to dobré a dívají se na něj shovívavěji. Může ale nastat další scénář: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Tedy že lidé zjistí, že ex jim sice občas trochu chybí, ale je jim bez něj líp.

„Tehdy je nebezpečné, když se vám nečekaně ozve a chce vás zpátky. Jste ještě křehcí a snadno se necháte zlákat představou o tom, jaký by vztah možná mohl být,“ upozorňuje psycholožka.

„Nic se nezmění, pokud se dáte znovu dohromady, aniž byste se popasovali s důvody, které vedly k rozchodu,“ zdůrazňuje americká koučka a odbornice na manželský sex a intimitu Irene Fehrová. Obvykle se to děje, když se k sobě lidé vrací z nesprávných důvodů – cítí se osamělí, chybí jim blízkost, bojí se, že už nebude nikdo jiný.

„Pokud chcete začít zčerstva, musíte nejdřív vyřešit nebo aspoň začít řešit problémy, kvůli kterým vztah skončil. Omluva nestačí, musí tam být růst a ten vyžaduje akci,“ dodává Fehrová.

K pilířům nového vztahu by měly patřit lepší a otevřenější komunikace, upřímnost a ochota spolupracovat při řešení konfliktů. „Například když partner začne sklouzávat ke starým zvykům, nejste zticha a nenecháte v sobě narůstat zášť jako v minulosti, ale promluvíte si s ním o tom.“

V mnoha vztazích je jeden asertivnější, druhý pasivnější. Nejzdravější a nejudržitelnější partnerství fungují díky vyváženosti. Každý partner v některých oblastech vede a v jiných následuje. „Oba by měli mít při definování pravidel vztahu stejný hlas, měli by se doplňovat,“ konstatuje Fehrová.

Pokud vám partner ublížil, není snadné se znovu zamilovat. „Někdy je sice vypořádání se s bolestí místo útěku před ní jediný způsob, jak zdolat problémy, které vedly k úpadku vztahu, ale je to každodenní těžká práce s nejistým výsledkem,“ vysvětluje koučka.

Jak by to mohlo tentokrát dobře dopadnout, když „vstupovat do stejné řeky“ se nevyplácí? V tom to právě je – musí jít o úplně jinou řeku!

Hlavním předpokladem je, že jste každý zvlášť na sobě pracovali, společně jste zapracovali na tom, co ve vašem prvním vztahu nefungovalo, a hodláte v tom pokračovat. Nejste stejní ani vy dva, ani to, co se mezi vámi děje.

„Pokud se nic nezmění, skončíte zpátky tam, kde jste byli. Možná ještě hůř,“ varuje psycholožka Theresa E. DiDonatová.

Nejúspěšnější bývají vztahy na druhý pokus, kde léčil čas. Jak říkávala antropoložka Helen Fisherová: „Romantická láska je jako spící kočka a může být kdykoli probuzena. Pokud ji někdo dokáže probudit jednou, pravděpodobně ji dokáže probudit i podruhé.“

Proto se také stává, že se lidé dají znovu dohromady po dvaceti, třiceti nebo čtyřiceti letech. Třeba s bývalou láskou ze školy. Váš mozek najde mírně rozmazané staré vřelé vzpomínky a najednou se znovu cítíte na sedmnáct a jste zamilovaní.

Ve skutečnosti o tom druhém po tolika letech vlastně nic nevíte a neznáte ho. Tím spíš ale můžete začít úplně od nuly, poznávat se, sdílet, co všechno jste za ta léta prožili, tvořit nové společné zážitky a vybudovat krásný, ničím nezatížený vztah.