Srovnávání s ostatními vždy vyvolává negativní emoce. Mozek záměrně zkresluje realitu

„Neustálé hledání někoho, kdo je v něčem horší, a poukazování na to, vás sice krátkodobě pozvedne, ale je to náročné a vrátí se vám to jako bumerang,“ upozorňuje rodinná terapeutka Kjrsten Waltersová. „Povzbuzení netrvá dlouho, protože je založené na nejistotě.“

Srovnávání obecně přispívá k problémům s duševním zdravím, jako jsou poruchy příjmu potravy, nízké sebevědomí, deprese, sociální úzkost, žárlivost, narcismus, perfekcionismus nebo nadměrné utrácení.

1. Zkresluje realitu

Srovnávání není založené na skutečnosti. „Mozek vám při něm lže. Zkresluje realitu a vytváří slepá místa. Výsledkem je, že se více zaměřujete na to, co se vám na sobě nelíbí, a pak si všímáte jen lidí, kteří jsou lepší,“ vysvětluje Waltersová.

Například si říkáte: „Všichni jsou hubenější než já.“ Je to vaše pravda, protože záměrně ignorujete informace, které by to vyvrátily, nebo lidi, kteří mají podobnou postavu jako vy, a všímáte si jen těch hubenějších. Mozek vám tedy ukazuje jen to, co potvrzuje vaše přesvědčení.

Navíc o lidech jen zřídka víte všechno. Pomyslíte si: „Je ze zámožné rodiny a teď má ještě k tomu bohatého manžela. Závidím jí.“ Ale nevidíte, že ta žena v dětství rodiče prakticky neviděla a manžel má milenky.

„Vaše soudy jsou povrchní a jste nešťastní, protože svůj život, který znáte do detailu, srovnáváte s tím, co lidé veřejně ukazují. Jistě se vám vybaví celý seznam osob, jejichž život se ve škole, v práci nebo na sociálních sítích zdál perfektní, ale za zavřenými dveřmi to nebylo nic jiného než chaos a utrpení,“ připomíná rodinná terapeutka.

2. Ostatní určují vaši hodnotu

Srovnávání se s okolím je do jisté míry přirozené. „Nesmíte však na tom zakládat vlastní hodnotu. Zda jste dobrý člověk, pak totiž určujete podle toho, kolik lidí je podle vás nad nebo pod vámi,“ objasňuje odbornice.

Výsledkem může být jedině zklamání. Vždycky se totiž najde někdo lepší i někdo horší než vy. I když jste třeba olympijský vítěz, někdo je lepší v jiných oblastech života a ve vašem sportu vás jednou někdo překoná.

3. Vede k izolaci a dramatům

Srovnávání souvisí s pocitem nedostatku. „S ostatními soupeříte, abyste přežili. Máte totiž pocit, že není dost lásky, úspěchu či radosti pro všechny,“ říká Kjrsten Waltersová.

Takové nastavení se proti vám může obrátit i v oblastech, kde je soupeření v pořádku. Například když se ve sportu srovnáváte se spoluhráči a chcete být v týmu nejlepší, sice vás to může motivovat k práci na sobě, ale soupeření způsobí, že si s ostatními přestanete rozumět a zůstanete osamocení.

Týden si zapisujte situace, ve kterých se srovnáváte s ostatními a své nejčastější srovnávací myšlenky. „Hledejte všechny, kteří jsou horší než vy a lepší než vy, a zapište si, v čem. Věnujte pozornost tomu, jakou máte v tyto dny náladu,“ doporučuje terapeutka.

Pak zkuste jeden den nesrovnávat. Pokaždé, když se při tom přistihnete, řekněte si: „Moje srovnávání jsou falešná. Nevěřím jim.“ A sledujte, jak se cítíte. Také se sami sebe zeptejte, co je pro vás skutečně důležité. Spíš to, že vás má hodně lidí rádo, nebo vnitřní sebevědomí? Perfektní vzhled, nebo fyzické zdraví? Ponižování, nebo povzbuzování ostatních?

Na tuto radu už jste možná alergičtí a myslíte si, že prohlédnete, co není pravdivé, ale neprohlédnete. „Přestaňte sledovat toxické účty. Profily, které vás demotivují, třeba vyvolávají pocit, že jste špatný rodič, nebo účty, které se věnují hubnutí, líčení či čemukoli jinému.“

„Máte hodnotu a jste cenní od narození. Kvalita vašeho života závisí na tom, jak moc jste v souladu s tím, co je pro vás důležité. Pokud chcete vybudovat bezpečnou sebehodnotu, musíte neustále stahovat pozornost k sobě,“ zdůrazňuje Waltersová.

Například když chcete být ve formě a řeknete si, že Kateřina je v lepší kondici než vy, tak asi nejste úspěšná, nebo Alena je v horší kondici, takže jste asi opravdu dobrá, obojí je zakládání vlastní hodnoty na záležitostech zvenčí. Místo toho se ptejte: „Co chci? Chci být zdravá. Chovám se podle toho? Pravidelně cvičím? Jak můžu vylepšit jídelníček?“ Zakládejte motivaci na tom, k čemu se chcete přiblížit, ne na tom, od čeho utíkáte.

Život není o soutěživosti, ale o spolupráci. „Pomoci někomu jinému vás nic nestojí. Když je někdo šťastný, buďte šťastní s ním. Někdo utrpí ztrátu, truchlete s ním. Někdo slaví úspěch, radujte se a učte se od něj,“ vyzývá rodinná terapeutka.

„Lásky i štěstí je dost pro všechny. Jste-li k někomu laskaví, laskavost vám nedojde, roste uvnitř vás. Když se místo nedostatku zaměříte na hojnost, přestanete řešit, zda jste dobří, nebo ne.“