Článek
Stojíte na recepci, schůzce nebo společenské události a konverzace se točí v kruhu. Počasí, cesta, víkendové plány. Místo abyste se dostali k jádru věci, plýtváte časem a energií na to, co psychologové nazývají Small Talk – společenskou povinnost, která je bezpečná, ale většinou prázdná, zvláště pokud zůstane pouze u ní. Hraje se v ní na jistotu a pomáhá překlenout prvotní ostych nebo navodit potřebnou atmosféru. Ale je také zrádná. Vytváří iluzi spojení, ale ve skutečnosti brání skutečnému rozhovoru.
Mnohem důležitější jsou Big Ideas, tedy hlubší rozhovory, které zpochybňují status quo, pomáhají naplňovat dlouhodobé cíle a vize. Možná nadešel čas vědomě opustit plytké řeči a začít se soustředit na to, co má skutečnou váhu.
Dovednost, která se vyplatí, ale má svá úskalí
Plytké řeči používáme hlavně proto, že jsou bezpečné. Je to společenský zvyk, který slouží jako vstupní brána do konverzace, pomáhá takzvaně rozpustit ledy. Funguje, pokud třeba nechcete nikoho nedopatřením urazit, být příliš zranitelní nebo cokoliv osobního sdílet. Mohou napomoci zahájit diskuzi s někým, koho zatím neznáte. A občas také pomáhají nepokračovat v rozhovoru s tím, koho třeba ani poznat nechcete. Je to rozhodně dovednost, která se vyplatí.
Má ale i svá úskalí. Pokud se vyhýbáte hlubším tématům, prodlužujete tak vlastně dobu vzájemného poznávání. V oblasti kariéry a byznysu tím můžete přijít o šanci, která se už nebude opakovat. Převratné myšlenky a inovace se totiž rodí z ochoty riskovat. Big Ideas, tedy pravý opak společenských frází, nabízí ponor do větších hloubek. Nejde nutně o světový mír nebo technologickou revoluci. Jde spíše o kvalitu otázek a autentický zájem.