Článek
Skutečnou lásku si musíte zasloužit. Nepřijde k vám jen tak, aby po celý život zůstala a vše bylo zalité sluncem. Nevěřte ani filmům s happy endem. Scénář nepopisuje a kamera nezabírá, co se u zamilované dvojice, která se objímá při západu slunce a na pozadí závěrečných titulků, děje po několika letech. Myslíte si, že například Rose s Jackem z filmu Titanic by spolu byli šťastní až do smrti a nikdy by se nepohádali?
Zdravé páry spolu vydrží dlouhá léta, i když to může být i bolestivý proces, namáhavá činnost a jen mikrookamžiky dokonalého štěstí je posilují v rozhodnutí zůstat spolu. Páry předurčené k zániku si štěstí nehýčkají, mnohdy jej přehlédnou a mají pocit, že cílem jejich vztahu je dokonalost. Není tomu tak. Cílem spokojeného vztahu je schopnost napravovat pokažené.
„Jsme obklopeni informacemi, že pravá láska by měla být bez námahy. Že jen tak se pozná. Ale není to pravda. Láska a vztah jsou založené i na pořádné dřině, jenže tu si v dnešní době nikdo nechce připustit. Populární psychologická hesla o tom, že důležití jste vy a nic jiného, sice slibují posílení, ale v praxi často nechávají lidi nepřipravené na složitost vztahů dospělých. Ve své klinické praxi jsem měla možnost sledovat, jak tato víra sama o sobě podkopává trvalé spojení. Mnoho párů za mnou nepřichází proto, že se něco strašně pokazilo, ale proto, že mají obavy, že konflikt, zklamání, stres nebo emocionální nesoulad jednoho okamžiku znamená, že si vybrali a žijí se špatnou osobou. Což není pravda,“ upozorňuje psycholožka a terapeutka Carolyn Sharpová.
Jak to tedy je? Zdravé vztahy a „skutečná láska“ jsou posilovány těžkými chvílemi. Těmi, které nás potřebují ve vztahu přítomné, zodpovědné a emocionálně velkorysé. I v okamžiku, kdy se cítíme unavení, nejistí a podvedení. „Lásce se nedaří v dokonalosti. Roste díky prožívání a napravování chyb, promarněným příležitostem k propojení, zvědavosti a ochotě učit se po boku jiné osoby, která je stejně nedokonalá jako my,“ vysvětluje Carolyn Sharpová.
Je lákavé věřit, že zdravé vztahy by měly být zalité sluncem a existovat bez námahy. Realita je ale velmi odlišná. Iluze, kterou nám poskytují televizní seriály, romantické knihy a další faktory, nás nakonec vede ke zklamání, odpojení se od druhého a osamělosti. Pokud očekáváte, že se v páru budete cítit jen skvěle, pletete si přirozené nepohodlí růstu s neslučitelností.
Nepohodlí není selhání lásky - je to její rys
Platí, a ve vztazích zvlášť, že pokud se cítíme pohodlně, nemáme potřebu snažit se. Opakujeme vzorce chování, upadáme do stereotypu a nudy. Opakem tohoto jednání je nepohodlí, kdy je možné do vztahu přinést něco nového, posouvat ho. Ve zdravém vztahu nepohodlí vzniká ze zklamání v nekompatibilitě emočních systémů, z nahromaděných nedořešených emocionálních zranění.
Jak vysvětluje psycholožka: „Bolestivé chvíle jsou v dospělém vztahu nevyhnutelné. Dva lidé, kteří vytvářejí společný život, mají nesčetné rozdíly ve fyzických, emocionálních a intelektuálních systémech, které činí konflikt všudypřítomným. Otázkou není, zda se neshody stanou, ale jak reagovat, když přijdou.“
Mít hezký dlouhodobý vztah tedy není o vyhýbání se konfliktům, ale o schopnosti průběžně opravovat pokažené. Umět odpouštět, neodvracet se jeden od druhého v těžkých chvílích, ale snažit se budovat nové dovednosti.
Pokud chcete mít silný a pevný vztah, naučte se:
- Naslouchat bez defenzivy.
- Neodpojovat se od partnera během neshod.
- Být ve vztahu angažovaný bez ohledu na okolnosti.
- Chránit emocionální propojení vás dvou za všech situací.
Nejde o velkolepá romantická gesta. Jde o každodenní volby, které vás vedou k cíli vašeho záměru mít stabilní vztah, ve kterém se cítíte dobře, bezpečně a milováni. Bouřky se totiž objevují vždy a ve všech partnerstvích. Pokud vám oběma na vztahu záleží, projdete nepřízní spolu. Posíleni o zjištění, že se s partnerem sice neshodnete na barvě slavnostních ubrousků nebo vybavení kuchyně, pokud se ale jedná o zásadní věci pro život, stojíte pevně jeden vedle druhého a máte tak o koho se opřít.